Školní vzdělávací program
pro základní vzdělávání
„ŠKOLA POROZUMĚNÍ"
4. Učební osnovy
4.1. Klíčové kompetence - 4.1.1. Využití Bloomovy taxonomie kognitivní domény - 4.2. Učební osnovy - výstupy jednotlivých oblastí – oborů (předmětů) rozpracované do ročníků - 4.3. Průřezová témata - 4.3.1. Tabulky průřezových témat - 4.4. Organizace výuky a převládající metody a formy práce učitele - 4.4.1. Tradiční akce, které jsou součástí Školního vzdělávacího programu ŠKOLA POROZUMĚNÍ - 4.4.2. Integrační program - Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - 4.4.3. Prevence sociálně patologických jevů na základě minimálního preventivního programu (MPP) - 4.5. Plánování
ŠKOLA POROZUMĚNÍ
školní vzdělávací program ZŠ Táborská – učební osnovy
Žáci ZŠ Táborská jsou vedeni k tomu, aby hlouběji porozuměli sami sobě, ostatním lidem i světu kolem sebe. Školní vzdělávací program je sestaven tak, aby žáci nepřijímali jen hotové teoretické informace, ale osvojili si i způsoby řešení reálných životních problémů. Za klíčové považujeme tyto životní kompetence: schopnost zvolit si zdravý způsob života, schopnost komunikace a spolupráce, schopnost řešit problémy, umět se učit, zvolit si vhodné povolání. Za velmi důležité považujeme i rozvoj citovosti, tolerance a zodpovědnosti. Tyto kompetence jsou rozvíjeny ve všech oblastech - oborech. Průřezová témata chápeme jako filozofii školy, učitele, žáka.
4.1. Klíčové kompetence
Jednotlivé kompetence jsou rozvíjeny ve vzdělávacích oblastech, které jsou
přehledně uvedeny v následující tabulce. Podrobná náplň vzdělávání jednotlivých
oblastí je rozpracována ve formě tabulek v programu Excel. Požadované znalosti
a dovednosti žáků jsou formulovány jako praktické výstupy ZŠ Táborská.
Tabulku chápejme takto: každá oblast umožňuje realizovat většinu klíčových
kompetencí stanovených RVP. V tabulce uvádíme vždy jenom tu kompetenci, kterou
pokládáme v této oblasti za převládající.
| Oblast | Vzdělávací cíl oblasti | PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE | |
| Životní kompetence | Významné oborové kompetence | ||
| JAZYK | Schopnost dorozumět se s ostatními lidmi a porozumět informaci | komunikace | porozumění informacím |
|
Jazyk a jazyková komunikace |
|||
| MATEMATIKA | Zjednodušení rozumového poznávání přírodních zákonitostí pomocí matematických symbolů | řešení problémů | matematizace |
|
Matematika a její aplikace |
|||
| INFORMATIKA | Schopnost porozumět, třídit a zpracovávat informace. | řešení problémů | porozumění informacím |
|
Informační a komunikační technologie |
|||
| SPOLEČNOST | Poznávání člověka a jeho postavení v systému lidské společností v minulosti i dnes | řešení problémů, city | orientace na mapě, sebehodnocení |
|
Člověk a společnost |
|||
| PŘÍRODA | Rozumové poznávání přírodních zákonitostí a zařazování do systému. | Řešení problémů | pozorování |
|
Člověk a příroda |
|||
| UMĚNÍ | Fantazijní poznávání okolního světa | tvořivost, city | pozorování |
|
Umění a kultura |
|||
| ZDRAVÍ | Osvojení zdravého životního stylu a ochrana vlastního zdraví | zdravý životní styl | ochrana zdraví |
|
Člověk a zdraví |
|||
| SVĚT PRÁCE | Schopnost prakticky zvládnout manuální činnosti světa a zvolit si vhodné povolání. | volba povolání | aplikace |
|
Člověk a svět práce |
|||
| Průřezová témata | Propojování kompetencí, kterými je žák vybaven do života. Filozofie života. | umět se učit, schopnost spolupráce | tolerance - respektování a zodpovědnost |
Vzdělání nechápeme jako vzdělávání ve striktně oddělených oblastech, ale celistvě. Jednotlivé získávané oborové kompetence jsou vzájemně provázané, jak dokazuje následující tabulka oborových kompetencí.
| Oborová kompetence | Vzdělávací oblast | |||||||
| Příroda | Jazyk | Zdraví | Společnost | Svět práce | Umění | Informatika | Matematika | |
| algoritmizace | x | x | x | x | ||||
| aplikace | x | x | x | x | x | x | x | |
| ekologie | x | x | x | x | ||||
| etika | x | x | x | x | ||||
| forma | x | |||||||
| globální myšlení | x | x | x | |||||
| hospodaření | x | x | x | x | ||||
| komunikace | x | x | x | x | x | x | ||
| matematizace | x | |||||||
| měření | x | x | x | x | ||||
| náboženství | x | x | ||||||
| ochrana zdraví | x | x | x | x | ||||
| orientace na mapě | x | x | ||||||
| orientace v čase | x | x | ||||||
| plánování | x | x | x | x | x | x | ||
| pokus | x | x | ||||||
| porovnávání | x | x | x | |||||
| porozumění informacím | x | x | x | x | x | x | ||
| poselství z minulosti | x | x | ||||||
| pozorování | x | x | x | x | ||||
| práce s mapou | x | x | ||||||
| prostorová orientace | x | x | x | |||||
| přesnost | x | x | x | x | ||||
| přírodní zákonitosti | x | x | x | |||||
| rýsování | x | x | ||||||
| sebehodnocení | x | x | x | x | ||||
| symbolika | x | x | x | x | x | |||
| systém | x | x | x | x | x | x | ||
| tradice | x | x | ||||||
| tvořivost | x | x | x | x | ||||
| vnímání uměleckých děl | x | x | x | x | ||||
| vztah k pohybu | x | x | x | |||||
| vztah k přírodě | x | |||||||
| získávání vztahu k umění | x | x | x | |||||
| způsob života | x | x | ||||||
Poznámky:
| x |
- budou zakomponovány později nebo v tematickém plánu učitele
| x |
- již zakomponované
Z důvodu lepší propojenosti nemá Školní vzdělávací program ZŠ Táborská zvlášť
oblast Člověk a jeho svět. Jelikož na tuto oblast navazují další předměty,
je tato oblast včleněna do oblastí Člověk a společnost, Člověk a příroda a
Člověka jeho zdraví.
Obor - předmět Dramatická výchova je součástí oblasti Člověk a umění a má
integrující přesahy do Výchovy k občanství a do Výchovy ke zdraví.
Obor Zeměpis je součástí oblasti Člověk a společnost a Člověk a příroda.
Nahoru
4.1.1. Využití Bloomovy taxonomie kognitivní domény
Proč jsme používali Bloomovu taxonomii myšlenkových operací? Je to slovíčkaření,
teorie odtržená od praxe nebo pomocník?
Vysvětlíme:
1) Její znalost a schopnost ji použít pomáhá učitelům cíleně rozvíjet u žáků
myšlení na všech úrovních.
2) Pro plánování školního vzdělávacího programu postaveného na kompetencích
i pro plánování vyučovací hodiny v rámci ŠVP je ovládnutí „Blooma“ nezbytné
– myšlenkové operace jsou totiž přirozenou součástí klíčových kompetencí.
3) Nejen učiteli dává správně pojmenovaný výstup v ŠVP s využitím správného
slovesa – vhodného výrazu – rychlou odpověď na to, co žák umí, když umí.
Je samozřejmé, že ke zvládnutí úloh na vyšších úrovních se předpokládá zvládnutí
úloh na úrovních nižších. Proto jednotlivé oborové, respektive oblastní linky
školního vzdělávacího programu připravovali společně učitelé I. i II. stupně.
Jednotlivé hladiny kognitivní domény, jejich popis a odpovídající akční slovesa
procesu učení, která jsou v souvislosti s touto hladinou často používána,
jsou uvedena v tabulce:
| Hladina | Popis | Vhodné výrazy popisující činnost |
| 6. Hodnocení | Žáci dokáží na základě dříve naučených norem a kritérií stanovit hodnotu nebo cenu složitého produktu | obhájit nebo vyvrátit, rozvíjet a kritizovat, posoudit, zaujmout nebo podpořit stanovisko, ospravedlnit, diskutovat, rozhodnout |
| 5. Syntéza | Žáci dokáží z několika jednodušších komponentů vytvořit původní a složitý výrobek | tvořit, stavět, vytvořit originál, komponovat, psát, řešit, předvést, stanovit, předpovědět |
| 4. Analýza | Žáci dokáží rozčlenit složitou věc na její komponenty a vysvětlit, proč je daná složitá sestava vztahů uspořádána daným způsobem nebo jaké příčiny k takovému uspořádání vedly | porovnat, analyzovat, rozdělit, vysvětlit proč, ukázat jak, nakreslit schéma, načrtnout |
| 3. Aplikace | Žáci dokáží použít dříve naučenou látku, například pojmy, pravidla nebo generalizace při zpracování nové látky | zařadit, aplikovat, nalézt, vybrat, vypočítat, roztřídit |
| 2. Porozumění | Žáci dokáží vlastními slovy vyjádřit dříve naučenou látku | definovat, vyjádřit vlastními slovy, popsat, shrnout |
| 1. Znalost | Žáci si dokáží vybavit, reprodukovat nebo rozeznat dříve naučené informace | reprodukovat, vybavit si, uvést seznam, identifikovat, nazvat, označit, vybrat, seřadit |
Tím se taxonomie redukuje na tři hladiny:
Hladina A se skládá z úkolů na rovině znalostí a porozumění, které
jsou ve škole běžné. Na této hladině si mají žáci zapamatovat nebo vybavit
informace, jako například jména, data, definice, položky, čísla, označení,
výroky, a to buď přesně tak, jak se jim učili, nebo je mají shrnout, vyjádřit
vlastními slovy nebo provést jednoduché výpočty jako v případě rozměnění bankovky
na drobné. Například otázka: "Co se stalo v sedmdesátých letech tohoto století
s cenou ropy, když byly drasticky omezeny její dodávky z arabských zemí?"
je otázka na hladině A. Odpovídající slovesa, která je možno použít při tvorbě
dílčích cílů výuky pro hladinu A, najdete v tabulce výše. Podobně můžeme konstatovat
v jiné souvislosti: „Nerozumí principům, ale získal jednoduché porozumění
tomu, k čemu slouží tlačítka a kolečka na přístroji.“.
Hladina B obsahuje úlohy v oblasti aplikace nebo analýzy. Takové úlohy
jsou realizovány na neznámém příkladu, v nové situaci nebo pomocí řady údajů,
s nimiž žáci musí nějakým způsobem pracovat, např. utřídit je, reorganizovat,
vysvětlit, rozebrat, identifikovat příčiny a důsledky atd. Oproti hladině
vědomostí musí být při zkoušení použit neznámý prvek - například: "Pokud byste
vlastnili obilnářské farmy ve Spojených státech a věděli byste, že v obilnářských
oblastech v Kanadě a Rusku bude v následujícím roce velké sucho, rozhodli
byste se zasít v dalším roce více, nebo méně obilí? Proč ano, proč ne?" Odpovídající
slovesa, která je možno použít při tvorbě dílčích cílů výuky pro hladinu B,
najdete v tabulce výše. Podobně lze opět konstatovat: „Zkoumá principy, dívá
se, jak je rádio udělané.“ – analýza nebo aplikace – „Přemýšlí o tom, jak
ještě jinak využít rádio.“.
Hladina C obsahuje úlohy na rovině syntézy a hodnocení. Kromě požadavku
na začlenění neznámé situace, který je stejný jako v hladině B, musí žáci
navíc vytvořit něco původního: příběh, esej, obraz, herecký výkon, model,
výstavu - například: "Napište úvahu v rozsahu dvou stran strojopisu, v níž
podpoříte nebo zkritizujete zavádění poplatků na vysokých školách." Odpovídající
slovesa, která je možno použít při tvorbě dílčích cílů výuky pro hladinu C,
najdete v tabulce výše. A znovu můžeme konstatovat například: „Potřebuje se
seznámit s kvalitami přístroje vzhledem k účelu, ke kterému má přístroj sloužit.
Hledá důvody pro i proti koupi právě tohoto modelu.“.
S Bloomovou taxonomií pracuje školní vzdělávací program ŠKOLA POROZUMĚNÍ
i na úrovni hodnocení.
Literatura:
Pasch M. a kol.: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Portál, Praha,
1998.
Košťálová H.: Pořád ten Bloom! Kritické listy 14, str. 14., Praha, 2004 .
Nahoru
4.2. Učební osnovy - výstupy jednotlivých oblastí – oborů (předmětů) rozpracované do ročníků
Učební osnovy, tedy výstupy jednotlivých oblastí, respektive oborů (předmětů)
jsou rozpracovány do ročníkových výstupů. Jsou materiálem, na kterém se
bude soustavně pracovat a který z jednoho školního roku na druhý dozná změn
souvisejících jak s pokrokem vědy a techniky, tak se změnami ve společnosti
a podobně. Časem bude jistě souviset se změnami v pedagogice, případně s organizačními
změnami ve škole. Je pravděpodobné, že v budoucnu bude docházet k dalšímu
propojování oborů i oblastí, proti stavu této aktuální verzi školního vzdělávacího
programu ŠKOLA POROZUMĚNÍ. Učební osnovy volitelných a nepovinných
předmětů navazují na učební osnovy oborů – předmětů, ze kterých vycházejí.
Jejich program je upřesněn v tematických plánech učitelů.
Oblast Člověk a jeho svět je včleněna do oblastí Člověk a příroda,
Člověk a společnost a Člověk a zdraví.
Učební osnovy jsou k základnímu textu přiřazeny v následujícím pořadí:
| 4.2.1. Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Anglický jazyk Německý jazyk 4.2.2. Matematika a její aplikace 4.2.3. Informační a komunikační technologie 4.2.4. Člověk a společnost (Člověk a jeho svět) Dějepis Výchova k občanství Zeměpis Vlastivěda Prvouka 4.2.5. Člověk a příroda (Člověk a jeho svět) Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis |
Přírodověda Vlastivěda Prvouka 4.2.6. Umění a kultura |
Další informace k osnovám - klikni ZDE.
4.3. Průřezová témata
Průřezová témata v sobě zahrnují všechny klíčové kompetence a jejich realizace
navazuje na filozofii ŠKOLY POROZUMĚNÍ, na práci každého učitele. V určitém
slova smyslu můžeme najít realizaci výstupů jednotlivých průřezových témat
prakticky v každém oboru, každé oblasti a v každém ročníku.
Efektivní zvládnutí průřezových témat vyžaduje dohled nad realizací průřezového
tématu. Pro každé téma je určen koordinátor, který spolupracuje s týmem učitelů,
mapuje realizované výstupy, vytváří podmínky pro vznik projektů a podobně.
Efektivní zvládnutí výstupů průřezového témat je zajištěno dohodou učitelů
o realizaci jednotlivých výstupů.
Ve ŠKOLE POROZUMĚNÍ vnímáme průřezová témata jako integrativní prvky jednotlivých
oborů, respektive oblastí. V textu podkapitoly 4.2. najdeme u jednotlivých
oborů – oblastí v kolonce „Průřezové téma“ odkaz na příslušné téma a dílčí
výstup, který se tak stává závazným. Shrnující tabulka, dále zařazená ve školním
vzdělávacím programu, je pracovní materiál pro doplnění realizovaných výstupů
i v průběhu školního roku.
Nahoru
4.3.1. Tabulky průřezových témat
Tabulka souhrnná i tabulky jednotlivých témat jsou k textu přiloženy za
tabulkami učebních plánů. Jednotlivá průřezová témata jsou:
4.3.1.1. OSOBOST - Osobnostní a sociální výchova
4.3.1.2. DEMOKRACIE - Výchova demokratického občana
4.3.1.3. GLOBÁLNÍ EVROPA - Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
4.3.1.4. PŘÁTELSKÁ ŠKOLA - Multikulturní výchova
4.3.1.5. NENIČITEL PŘÍRODY - Environmentální výchova
4.3.1.6. MÉDIA - Mediální výchova
Nahoru
4.4. Organizace výuky a převládající metody a formy práce učitele
Výuka se řídí rozvrhem hodin. Rozvrh je sestavován tak, aby pokud možno byla
středa, zejména ve třídách I. stupně, dnem s volnějším – odpočinkovějším rozvrhem.
Na základě požadavku vyučujících je možné rozvrh tříd upravit tak, aby projekty
s integrujícími přesahy mezi obory či oblastmi byly efektivně realizovatelné.
Určujícím je zachování – vyrovnání počtu hodin v rozvrhu tříd – plánu jednotlivých
předmětů za čtvrtletí školního roku. Projekty je efektivní provádět na pobytových
akcích.
Například: Při projektu s přesahem do Př, Čj, Vv byly zameškány hodiny Ma,
cizích jazyků a Tv. V následném období po projektu dojde k výměně hodin tak,
aby hodiny Ma, cizích jazyků a Tv žákům neodpadly.
Vyučování může probíhat v rytmu vyučovacích hodin, různě dlouhých projektů,
popřípadě epoch. Při vyučování nesmějí být překročeny hygienické limity a
další zákonné normy.
Učitel vyučování organizuje tak, aby došlo k co nejaktivnějšímu zapojení žáků
do procesu učení. Volí nejefektivnější metody a formy práce, vhodně zapojuje
motivaci, model E-U-R (evokace, uvědomění si významu, reflexe) a další metody
kritického myšlení, a tak vtahuje žáka do maximální spoluúčasti na učení.
Proces učení orientuje učitel na žáka, na jeho individuální potřeby, tedy
individualizuje výchovně vzdělávací program a současně respektuje potřeby
dítěte, jeho temperament, styl učení, individuální zvláštnosti, talent a podobně.
Ve své práci využívá metody konstruktivistické pedagogiky. Učitel je garantem
toho, že při jeho vyučování je vytvořeno takové zázemí pro žáky, které bude
rozvíjet jeho tvořivost a současně respektovat žákovy možnosti – osobní maximum.
Vyučování respektuje požadavky inkluzivního vzdělávání.
Provázanost mezipředmětových vztahů – integrující přesahy předmětů a kooperace
učitelů vytvoří výrazně lepší podmínky pro zdravé a efektivní učení.
Nahoru
4.4.1. Tradiční akce, které jsou součástí Školního vzdělávacího programu ŠKOLA POROZUMĚNÍ
Součástí programu tříd nebo jednotlivých předmětů, či skupin předmětů jsou různé typy pobytových a výchovně vzdělávacích akcí. Snahou je, aby se všech akcí účastnily celé třídní kolektivy, nebo celá cílová skupina, pro kterou je akce připravována.
| Akce | Ročník | ||||||||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | |
| Školy v přírodě I. stupeň a ozdravné zimní a jarní pobyty | p | p | p | p | p | ||||
| Škola v přírodě II. stupeň (nepravidelně) | f | f | f | f | |||||
| Povinný plavecký výcvik (20 hodin povinných) *) | p | ||||||||
| Seznamovací výjezd 6. tříd | p | ||||||||
| Lyžařský výcvikový zájezd | p | ||||||||
| Turistický kurz (voda, cyklo, hory) - týden sportů | f | f | f | f | |||||
| Předmětové exkurze | p | p | p | p | p | p | |||
| Ochrana člověka za mimořádných situací (6 vyuč. hodin) **) | p | p | p | p | p | p | p | p | p |
| Předmětové kurzy (Vv, Hv, cizí jazyky, EVVO) | f | f | f | f | f | f | f | ||
| ŠROŤÁK – intenzivní příprava na zkoušky | f | ||||||||
| Oborové dny | p | p | p | p | |||||
| Zahraniční reciproční pobyty | f | f | f | f | f | ||||
| Výjezdní zasedání školního parlamentu | f | f | f | f | f | f | f | f | |
| Celoškolní, oblastní a předmětové projekty | p | p | p | p | p | p | p | p | p |
| Akce, pro celou třídu | p |
| Fakultativní nabídka | f |
Poznámky:
*) Doporučený počet hodin plaveckého výcviku – 40 hodin. O nabídce spolurozhodují
rodiče a třídní učitel. Realizace ve třetím nebo čtvrtém ročníku.
**)Výstupy jsou obsaženy v ORV a Tv v oblasti Člověk a zdraví.
Nahoru
4.4.2. Integrační program - Vzdělávání žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami
Integrační program školy je nastaven tak, aby umožňoval osobnostní rozvoj
každého žáka ve prospěch jeho osobnostního maxima. Výstupy integračního programu
tak zasahují zejména do kompetencí OSV (osobnostně sociální výchovy) a jejich
zvládnutí výrazně ulehčuje žákovu cestu učením.
Do integračního programu jsou zařazeni především žáci s vývojovými poruchami
učení nebo chování a žáci sociálně znevýhodnění. Další skupinou jsou žáci,
kteří mají méně závažné poruchy řeči , sluchu. Tito žáci jsou vzděláváni podle
individuálních vzdělávacích plánů (IVP), které jsou zpracovány na základě
školního vzdělávacího programu a vycházejí ze specifických vzdělávacích potřeb
žáků. Upravují obsah, formy a podmínky jejich vzdělávání. Na sestavení IVP
se podílí: třídní učitel, vyučující příslušných předmětů, pedagogicko-psychologická
poradna, rodiče, případně další odborníci. Pomocníky a supervizory jsou výchovná
poradkyně a speciální pedagožka. IVP schvaluje ředitel školy.
Vady řeči:
V ZŠ Táborská jsou žáci, u kterých se vyskytují vady výslovnosti, koktavost
a selektivní mutismus. Nejen v případě mutismu speciální pedagog provádí osvětovou
činnost – tj. seznamuje všechny vyučující s problematikou a žákem a současně
instruuje rodiče.
Žáci s vadami výslovnosti mají školní program rozšířen o logopedickou péči.
Velmi pozitivní je též spolupráce školního logopeda s klinickým logopedem.
Vzdělávání žáků se specifickými vývojovými poruchami učení
Pro žáky se specifickými vývojovými poruchami učení je
charakteristické, že podávané školní výkony neodpovídají jejich rozumové úrovni.
Nejčastěji se vyskytujícími poruchami jsou DL, DG, DOG a DK (DYS -lexie; -grafie;
-ortografie; -kalkulie), . Provázeny bývají hyperaktivitou, případně hypoaktivitou,
nesoustředěností, impulzivním jednáním, nerozvinutou pohybovou koordinací
a dalšími příznaky z oblasti psychomotorické, mentální a volní. Většinou se
nejedná o jeden druh poruchy, symptomy se vzájemně prolínají a v průběhu trvání
vykazují různou intenzitu.
Svým obsahem se vzdělávací proces u žáků se SPU (specifické
poruchy učení) zásadně neodlišuje od vzdělávání ostatních žáků. Vzhledem k
tomu, že se poruchy (DL, DG, DOG) projevují zpočátku hlavně v Čj, chodí žáci
se SPU na tyto hodiny do speciální skupiny po ročnících a českému jazyku jsou
vyučováni specializovanými postupy a metodami.
Těžiště náprav je v 2. ročníku – proto je nápravám věnováno
7 hodin (podle možností – 5 hodin skupinově a 2 hodiny individuální nápravy).
U DK je vytvořena 1 skupina . Náprava probíhá jak ve skupině, tak individuálně,
podle potřeb a schopností.
Také u DOG je vytvořena skupina dětí se stejnými problémy
(různé ročníky) – cviky na uvolnění paže a ruky.
Žáci, kteří jsou zařazeni do specializované skupiny, jsou
vyučováni Čj ve učebně speciální pedagogiky. Zde, kromě kompenzačních pomůcek
(tabulek) na stěnách, jsou též k dispozici počítače s výukovými i nápravnými
programy.
Dalšími pomůckami jsou individuální pomůcky: tabulky, doplňovací
cvičení, pomocné linky v sešitech, okraje, způsob psaní oprav, dyslektické
tabulky,....
Z organizačních důvodů (každá skupina, žák, potřebuje něco
jiného) se místo učebnic používají pracovní listy, vybrané z různých učebnic,
ze spec.učebnic, pracovních sešitů pro žáky bez i se SPU.
Vzdělávání žáků s poruchami chování
Žáci s poruchou chování mají velmi často i jiné poruchy (DL, DG, DOG, hyperaktivita,
snížená schopnost koncentrace), proto jsou zařazováni do spec.skupiny se žáky
SPU.
Vyhovuje jim menší kolektiv, časté změny činností , neustálé opakování a utřiďování
učiva.
Vzdělávání žáků z odlišného kulturního a sociálně nezvýhodňujícího prostředí
Hlavním problémem při vzdělávání žáků z kulturně odlišného prostředí je ve
většině případů nedostatečná znalost jazyka. Největší pozornost je tedy potřeba
věnovat jeho osvojení. Jestliže žák nezná základní pojmy v Čj, je nutná individuální
pomoc. V pozdější době je pro ně přínosem setrvání ve speciální skupině, kde
je možnost neustálého opakování, vysvětlování pojmů a procvičování učiva.
Dlouhodobě spolupracujeme s odborným poradenským zařízením – Pedagogicko
psychologickou poradnou (PPP) pro Prahu 2, ve škole pracuje psycholog.
Integrační program ve škole garantuje a realizuje speciální pedagog, který
současně provádí ve škole logopedické nápravy a vede kurz pro budoucí prvňáčky
ZAČÍT SPOLU jinak.
Oblast výchovného poradenství odpovídá výchovná poradkyně školy.
| ročník | učivo | nápravy | 1x týdně |
| ZAČÍT
SPOLU jinak - předškoláci |
- rozvíjení psychických
funkcí - orientační testy školní zralosti - konzultace pro rodiče |
- zrakové a sluchové rozlišování - rozvoj motoriky–jemné - orientace v prostoru (nad, pod,...) - předčíselné představy - logopedická náprava - sociální dovednosti |
2 hod |
| 1. | Metoda „DOBRÉHO STARTU“: - zraková a sluchová analýza a syntéza - rozvoj drobné motoriky - uvolňovací cviky - sluchová a kinetická paměť - schopnost koncentrace |
Depistáž dětí se SPU | 1 hod |
| 2. | Základní učivo Čj - mluvnice | Speciálně pedagogická péče dle IVP | 7 hod |
| 3. | Základní učivo Čj - mluvnice | Speciálně pedagogická péče dle IVP | 5 hod |
| 4. | Základní učivo Čj - mluvnice | Speciálně pedagogická péče dle IVP | 4 hod |
| 5. | Základní učivo Čj - mluvnice | Speciálně pedagogická péče dle IVP | 2 hod |
| II. stupeň | Opakování, procvičování učiva na počítači (počítačové programy) | Speciálně pedagogická péče dle IVP | 1 hod |
Další informace integračnímu programu školy - klikněte ZDE.
Nahoru
4.4.3. Prevence sociálně patologických jevů na základě minimálního preventivního programu (MPP)
Preventivní program školy zasahuje do předmětu Občanská a rodinná výchova,
tedy do oborů Výchova ke zdraví a Osobnostně sociální výchova.
Minimální preventivní program je rozdělen do pěti oblastí, které kopírují
činnost naší základní školy.
1. Program Kuš, drogy!, který vede terapeutka psychiatrické léčebny v Bohnicích.
Program je určen pro žáky od 2. tříd. V programu jsou plánovány dvouhodinové
semináře se žáky, semináře pro pedagogy a besedy s rodiči.
2. Zvláštní pozornost jsme se rozhodli věnovat žákům 9.tříd v programu Nauč
mě říkat NE! Nabízíme jim intenzivní program šesti devadesátiminutových seminářů,
jeden seminář za měsíc. Semináře jsou zaměřeny na komunikační dovednosti,
sebepoznání, sebehodnocení, umění říci ne, ...
3. V rámci oborových dnů pro skupinu cca. 20 dětí ze 7.- 9. tříd připravujeme
projekt „Po stopách medvídka z Bogoty“. Žáci si sami zkouší vytvářet a navrhovat
MPP tak, jak ho vidí oni sami. Garantem celého projektu jsou protidrogová
koordinátora školy a výchovná poradkyně.
4. Za velmi důležité v oblasti prevence pokládáme využití volného času. Centrum
volného času ARCUS nabízí dětem přes 40 druhů kroužků – estetických, sportovních,
divadelních, počítačových, ... Většina z nich má pravidelnou týdenní činnost.
5. Poslední oblastí MPP je klubová nabídka a další nepravidelné aktivity ve
spolupráci s OS ARCUS Praha 4. OS ARCUS Praha 4 provozuje Dětský klub. V klubu
mohou děti posedět, popovídat si, poradit se s vychovatelkami, poslechnout
hudbu, zahrát si společenské hry, ... Každý den je pro žáky přístupná v odpoledních
hodinách školní knihovna a učebna výpočetní techniky. Mezi nepravidelné aktivity
patří i mnoho výjezdů, víkendových akcí, lyžařských zájezdů, zimních a letních
táborů.
Ve školním roce 2004/2005 bude MPP rozšířen i o nabídku pilotního programu
Ú MČ Praha 4 pro vybrané třídy.
Nahoru
4.5. Plánování
Pedagogická činnost se plánuje. S plánováním souvisí předávání kompetencí,
dodržování subordinací, spolupráce v týmech, hodnocení plánovaných úkolů a
sebehodnocení na všech úrovních.
K plánování jsou vedeni i žáci. V prvním až třetím ročníku pracují s týdenními
plány, které pro ně připravují učitelé. Týdenní plány jsou připravovány v
zásadě od pololetí v první třídě a přiměřeně ke gramotnosti dětí jsou zaváděny
do denního života. Plán je připravován jako interaktivní pracovní list podle
společně stanovených zásad (schválené zásady ZŘ). Od čtvrté třídy žáci pracují
s plánovacím žákovským diářem. Součástí práce s týdenními plány a s plánovacím
diářem je sebehodnocení a hodnocení.
Třídní učitelé, odborní učitelé i vychovatelé v dostatečném předstihu předávají
podklady pro roční, měsíční a týdenní plány školy vedení školy. Akce, které
ředitel školy potvrdí v plánech, jsou schváleny a stávají se součástí pracovně
právních vztahů k ZŠ Táborská.
Nahoru
Ing. Vít Beran,
Mgr. Jan Korda, Mgr. Jitka Vinklerová - FZŠ Táborská © srpen 2004, srpen 2005
Zpět na Obsah Školního vzdělávacího programu ŠKOLA POROZUMĚNÍ