Školní vzdělávací program
pro základní vzdělávání
„ŠKOLA POROZUMĚNÍ“
Nejdůležitější otázka kurikulární reformy - Využití Bloomovy taxonomie kognitivní domény
Nejdůležitější otázka kurikulární reformy
Nejdůležitější otázka při práci s klíčovými kompetencemi i při tvorbě samotných
učebních osnov školního vzdělávacího programu. Pokud si na tuto otázku umí
současně odpovědět učitel, žák i rodič, je vyhráno. V této otázce se skrývá
motivace, smysluplnost i efektivita. Kdo si na tuto otázku umí odpovědět,
ten snadno zvládne takovou formulaci pro oborové – předmětové výstupy, které
jak žákovi, tak učiteli i rodičům poskytnou zpětnou vazbu o tom,co žák umí,
když umí – co ví, když ví – co zná, když zná – co dokáže, když dokáže – v
čem se orientuje, když se orientuje.
Šikovnou pomůckou je následující tabulka z knihy paní Doc. E. Walterové
KURIKULUM:
| KURIKULUM | |||
| V |
Otázky | Zdroje | Komponenty |
| PROČ? | vize, smysl, očekávání, potřeby, společenské hodnoty, perspektivy společenské, skupinové a individuální, ... | FUNKCE a CÍLE | |
| KOHO ? | zvláštnosti sociální, věkové, generační, etnické, sexuální, typologické, ... | CHARAKTERISTIKY UČÍCÍCH SE | |
| CO ? | poznání (vědecké, umělecké), praktické zkušenosti z běžného života, zkušenosti z pracovních činností, ... | OBSAH | |
| KDY ? | v kterém věku, v jaké posloupnosti, časovém rozsahu, v kterém ročníku, v jakých časových jednotkách, ... | ČAS | |
| JAK ? | strategie učení, učební situace, způsoby integrace a komunikace, organizace života ve škole a ve třídě, mimotřídní a mimoškolní činnosti, ... | METODY a POSTUPY | |
| za jakých PODMÍNEK ? | legislativní rámec, řízení, financování, vybavení, klima, učební prostředí, spolupráce školy a komunity, podpůrné struktury a materiály, ... | ORGANIZACE | |
| s jakými očekávanými EFEKTY ? *) | funkce a kritéria hodnocení, metody a nástroje hodnocení, způsoby sdělování výsledků hodnocení, ... | KONTROLA a HODNOCENÍ | |
*) v této části tabulky doporučuji provést změnu – vystižnější text pro
dnešní dobu by zněl: S jakým efektem vzdělávání či efektivitou? Efektem můžeme
rozumět výsledek vzhledem k předpokladům, efektivitou pak výsledek vzhledem
k vynaloženému úsilí, metodám, času.
Při práci s tabulkou nezáleží na tom, jestli si připravujete vyučovací hodinu,
školní den, projekt na školu v přírodě... nebo jestli budete stavět dům. Tabulka
v sobě skrývá osobnostní maximum žáka a současně i limitní možnosti učitele
- školy.
Uvedené proč musíme začít od naprosto prozaických věcí. Jak se z formalit
dostat k funkčnímu promýšlení toho, proč já učitel... a proč já žák... Ano, jsme
u evokace, motivace, ..., efektivity.
Literatura:
Walterová E.: Kurikulum. CDVÚ, Brno 1994.
Nahoru
Využití Bloomovy taxonomie kognitivní domény
Bloomova taxonomie cílů v kognitivní doméně obsahuje šest kategorií intelektuálních
cílů, které jsou považovány za určité hladiny a postupují od nejjednodušší
(znalost) k nejsložitější (hodnotící posouzení). Nejen pro formulování výstupů
ji používají jak autoři RVP ZV, tak školy při tvorbě ŠVP.
Proč jsme používali Bloomovu taxonomii myšlenkových operací? Je to slovíčkaření,
teorie odtržená od praxe, nebo pomocník?
Vysvětlíme:
1. Znalost Bloomovy taxonomie a schopnost ji použít pomáhá učitelům
cíleně rozvíjet u žáků myšlení na všech úrovních.
2. Pro plánování školního vzdělávacího programu postaveného na kompetencích
i pro plánování vyučovací hodiny v rámci ŠVP je ovládnutí „Blooma“ nezbytné
– myšlenkové operace jsou totiž přirozenou součástí klíčových kompetencí.
3. Nejen učiteli dává správně pojmenovaný výstup v ŠVP s využitím správného
slovesa či vhodného výrazu rychlou odpověď na to, co žák umí, když umí.
Je samozřejmé, že zvládnutí úloh na vyšších úrovních předpokládá zvládnutí
úloh na úrovních nižších. Proto jednotlivé oborové, respektive oblastní směry
školního vzdělávacího programu připravovali společně učitelé 1. i 2. stupně.
Jednotlivé hladiny kognitivní domény, jejich popis a odpovídající akční slovesa
procesu myšlení, která jsou v souvislosti s touto hladinou často používána,
jsou uvedena v tabulce. V tabulce se orientujte tak, že 6. hladina je nejkomplexnější,
tedy i nejvyšší hladinou:
| Hladina | Popis | Vhodné výrazy popisující činnost | Produkt |
| 6. Hodnocení |
Žáci stanovují na základě dříve naučených norem a kritérií stanovit hodnotu nebo cenu složitého produktu | obhájit nebo vyvrátit, rozvíjet a kritizovat, posoudit, zaujmout nebo podpořit stanovisko, ospravedlnit, diskutovat, rozhodnout, zvážit, dát do souvislosti, pochválit, doporučit, shrnout | závěr, přehled, posudek, standard, hodnocení, doporučení, porovnání, jednání u soudu, sebehodnocení, řízená skupinová diskuze |
| 5. Syntéza |
Žáci vytvářejí z několika jednodušších komponentů původní a složitý výrobek | tvořit, stavět, vytvořit originál, vytvořit hypotézu, komponovat, psát, řešit, předvést, stanovit, předpovědět , naplánovat, rozvinout, vynalézt, navrhnout, zorganizovat, zkombinovat | článek, vynález, hlášení, formulace, otázka, hra, píseň stroj, nástroj, alternativní činnost, alternativní postup, experiment, divadelní hra, kniha, soubor pravidel, soubor norem |
| 4. Analýza |
Žáci rozčlení složitou věc na její komponenty a dokáží vysvětlit, proč je daná složitá sestava vztahů uspořádána daným způsobem nebo jaké příčiny k takovému uspořádání vedly | porovnat, analyzovat, rozdělit, vysvětlit proč, ukázat jak, nakreslit schéma, načrtnout, roztřídit, najít rozdíl, prozkoumat, vybrat | dotazník, diskuze, kampaň, odhalení chyby, hlášení, zpráva, přehled, ověření závěrů, definice slova, graf |
| 3. Aplikace |
Žáci použijí dříve naučenou látku, například pojmy, pravidla nebo generalizace při zpracování nové látky | zařadit, aplikovat, nalézt, vybrat, vypočítat, použít, připravit, vytvořit, zobecnit, uspořádat, vyřešit, předvést, nakreslit | mapa, projekt, předpověď, graf, ilustrace; Dokument, který vychází z: přehledu, řešení, seznamu, projektu, dramatizace, kresby, uměleckého díla |
| 2. Porozumění |
Žáci vyjádří vlastními slovy dříve naučenou látku | definovat, vyjádřit vlastními slovy, popsat, shrnout, podpořit názor, uvést příklady, přiřadit, parafrázovat, vysvětlit, zdůvodnit | model, řeč – projev, nahrávka na kazetě, vzájemné vztahy, dramatizace, kreslený komiks, scénka, graf, fotografie, prohlášení, porovnání, analogie, přehled, diagram, shrnutí, prohlášení závěry, příběh, porovnání teze |
| 1. Znalost |
Žáci si vybaví, reprodukují nebo rozeznají dříve naučené informace | reprodukovat, vybavit si, uvést seznam, identifikovat, nazvat, označit, vybrat, seřadit, popsat, naučit se zpaměti, recitovat, definovat, pojmenovat, vyjmenovat | události, nahrávky, noviny, časopisy, TV show, rádio, texty, filmy, video, divadelní hry, ukázky z filmů |
Pracujeme se zjednodušenou verzí taxonomie.
Vyšší hladiny v sobě obsahují hladiny nižší. Aby žák mohl provést syntézu,
musí zvládnout i analýzu, bude mít konkrétní znalost a také porozumění.
ÚKOL:
Spojte slovesa popisující činnost s produktem v pravém sloupci. Vytvořte zadání
a otázky.
Tím se taxonomie redukuje na tři hladiny:
Hladina C obsahuje úlohy na rovině syntézy a hodnocení. Kromě požadavku
na začlenění neznámé situace, který je stejný jako v hladině B, musejí žáci
navíc vytvořit něco původního: příběh, esej, obraz, herecký výkon, model,
výstavu.
Například: Napište úvahu v rozsahu dvou stran strojopisu, v níž podpoříte
nebo zkritizujete zavádění poplatků na vysokých školách. Odpovídající slovesa,
která je možno použít při tvorbě dílčích cílů výuky pro hladinu C, najdete
v tabulce výše.
Hladina B obsahuje úlohy v oblasti aplikace nebo analýzy. Takové úlohy
jsou realizovány na neznámém příkladu, v nové situaci nebo pomocí řady údajů,
s nimiž žáci musejí nějakým způsobem pracovat, např. utřídit je, přeskupit,
vysvětlit, rozebrat, identifikovat příčiny a důsledky atd. Oproti hladině
vědomostí musí být při zkoušení použit neznámý prvek.
Například: Pokud byste vlastnili obilnářské farmy ve Spojených státech a věděli
byste, že v obilnářských oblastech v Kanadě a Rusku bude v následujícím roce
velké sucho, rozhodli byste se zasít v dalším roce více, nebo méně obilí?
Proč ano, proč ne?
Odpovídající slovesa, která je možno použít při tvorbě dílčích cílů výuky
pro hladinu B, najdete v tabulce výše. Podobně lze opět konstatovat: Zkoumá
principy, dívá se, jak je rádio udělané. – analýza; nebo aplikace: Přemýšlí
o tom, jak ještě jinak využít rádio.
Hladina A se skládá z úkolů na rovině znalostí a porozumění, které
jsou ve škole běžné. Na této hladině si mají žáci zapamatovat nebo vybavit
informace, jako například jména, data, definice, položky, čísla, označení,
výroky, a to buď přesně tak, jak se jim učili, nebo je mají shrnout, vyjádřit
vlastními slovy nebo provést jednoduché výpočty jako v případě rozměnění bankovky
na drobné. Například: Vzpomeňte si, co se stalo v sedmdesátých letech
tohoto století s cenou ropy, když byly drasticky omezeny její dodávky z arabských
zemí? je otázka na hladině A. Odpovídající slovesa, která je možno použít
při tvorbě dílčích cílů výuky pro hladinu A, najdete v tabulce výše.
S Bloomovou taxonomií pracují i autoři Rámcových vzdělávacích programů.
Pro tvorbu školního vzdělávacího programu je dobré zvládat použití akčních
sloves i na úrovni hodnocení.
Inspirující pomůckou, která využívá taxonomii, jsou portfolia. Zejména
učitelé cizích jazyků pracují s hodnotícími portfólii, kde v krátkých čitelných
větách si například i žák může snadno ověřit, co umí, když umí. Ideální vzorovou
pomůckou je například Evropské jazykové portfolio (Fortuna, 2001). Co se zde
mimo jiné můžeme dočíst?
Například:
V části Rozhovory: Umím odpovědět na pozdrav. Umím se představit. Umím
se zeptat na cestu. Umím si objednat jídlo v restauraci. Doporučujeme! Naučili
jsme se některá slovesa nepoužívat. Nepoužívejte slovesa umí, zná, ví.
Přece: Odpoví na pozdrav. Představí se. Zeptá se na cestu. Objedná jídlo v
restauraci. Podobně s opatrností používejte například sloveso orientuje
se. Když se někdo orientuje na mapě, tedy: vyhledá řeky, hlavní města,
popíše horstvo atd.
Učitelé přírodopisu si mohou podobně sestavit linku například pro mikroskopování.
V našem školním vzdělávacím programu najdete například výstup: Zakreslí a
popíše objekt pozorovaný mikroskopem. Co vlastně žák zvládá a zná? Pokusme
se rozpracovat dílčí výstupy do budoucího portfolia přírodopisu.
Jsme na listu mikroskopování:
Popíše jednotlivé části mikroskopu.
Připraví mikroskop k mikroskopování. I toto je příliš obecný výstup. Co to
žák tedy má umět? Například: Pomocí zrcátka správně zaměří světelný paprsek.
Na stolek mikroskopu pomocí svorek připevní pozorovaný objekt - preparát.
Pomocí zaostřovacího šroubu zaostří pozorovaný objekt - preparát.
...a můžeme dále rozpracovávat.
S Bloomovou taxonomií pracuje školní vzdělávací program ŠKOLA POROZUMĚNÍ
i na úrovni hodnocení.
Literatura:
Pasch M. a kol.: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Portál, Praha
1998.
Košťálová H.: Pořád ten Bloom! Kritické listy 14, str. 14., Praha 2004.
Beran V.: PROČ tvořit ŠVP. Nakladateltví Dr. Josef Raabe, Praha 2005.
Nahoru
Ing. Vít Beran,
Mgr. Jitka Vinklerová - FZŠ Táborská © srpen, 2005
Zpět na Obsah Školního
vzdělávacího programu ŠKOLA POROZUMĚNÍ