Vít Beran

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání
„ŠKOLA POROZUMĚNÍ“

Učební osnovy předmětů

4.2.1.         JAZYK - Jazyk a jazyková komunikace
4.2.2.         MATEMATIKA - Matematika a její aplikace
4.2.3.         INFORMATIKA - Informační a komunikační technologie
4.2.4.         SPOLEČNOST - Člověk a společnost (Člověk a jeho svět)
4.2.5.         PŘÍRODA - Člověk a příroda (Člověk a jeho svět)
4.2.6.         UMĚNÍ - Umění a kultura
4.2.7.         ZDRAVÍ - Člověk a zdraví (Člověk a jeho svět)
4.2.8.         SVĚT PRÁCE - Člověk a svět práce

4.3.1.         Průřezová témata

4.3.1.1.     OSOBNOST - Osobnostní a sociální výchova
4.3.1.2.     DEMOKRACIE - Výchova demokratického občana
4.3.1.3.     GLOBÁLNÍ EVROPA - Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
4.3.1.4.     PŘÁTELSKÁ ŠKOLA - Multikulturní výchova
4.3.1.5.     NENIČITEL PŘÍRODY - Environmentální výchova
4.3.1.6.     MÉDIA - Mediální výchova

UČEBNÍ OSNOVY - Charakteristiky jednotlivých oblastí – předmětů

Školní vzdělávací program „ŠKOLA POROZUMĚNÍ“ zapadá do požadavků oblasti klíčových kompetencí doporučené v rámci LISABONSKÉHO PROCESU. Směřují -

KE KOMPETENCÍM VZTAHUJÍCÍM SE KE KONKRÉTNÍM DISCIPLÍNÁM - VYUČOVACÍM PŘEDMĚTŮM:
• KOMUNIKACI V MATEŘSKÉM JAZYCE;
• KOMUNIKACI V CIZÍM JAZYCE;
• MATEMATICKÉ GRAMOTNOSTI A KE KOMPETENCÍM V OBLASTI PŘÍRODNÍCH VĚD A TECHNOLOGIÍ;
• INFORMAČNÍM A KOMUNIKAČNÍM TECHNOLOGIÍM;

KE KROSKURIKULÁRNÍM - NADPŘEDMĚTOVÝM KOMPETENCÍM:
• UČIT SE UČIT;
• INTERPERSONÁLNÍ, INTERKULTURNÍ A SOCIÁLNÍ KOMPETENCE A KOMPETENCE OBČANSKÉ;
• PODNIKATELSKÉ DOVEDNOSTI;
• KULTURNÍ ROZHLED - TVŮRČÍ DOVEDNOSTI, VNÍMÁNÍ KULTURNÍHO DĚNÍ.

Tyto kompetence společně s klíčovými kompetencemi a cíly RVP originálně rozpracovávají učitelé FZŠ Táborská v učebních osnovách Školního vzdělávacího programu ŠKOLA POROZUMĚNÍ.

Filosofie tvorby programu je cestou uvažování – tvoření a pojmenovávání - od životních, tedy klíčových kompetencí – ke kompetencím oborovým a učivu.
Nahoru

4.2.1. JAZYK - Jazyk a jazyková komunikace

Tab. 1. – Český jazyk a Cizí jazyky

Oblast	Vzdělávací cíl oblasti	PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE
		Životní kompetence	Významné oborové kompetence
JAZYK	Schopnost dorozumět se s ostatními lidmi a porozumět informaci	komunikace	porozumění informacím
Jazyk a jazyková komunikace

HLAVNÍ CÍL 1 -
Žák dokáže správně zformulovat svoje myšlenky do náležitého projevu ústního či písemného (stylisticky, pravopisně...bezchybného), pochopitelného pro čtenáře či posluchače, umí o svých názorech diskutovat, umí logicky argumentovat.
HLAVNÍ CÍL 1 -
Žák dokáže pochopit myšlenky projevu ústního či písemného, předneseného či sepsaného někým jiným, dokáže o těchto myšlenkách vhodně diskutovat.
HLAVNÍ CÍL 1 -
Žák dokáže emocionálně a esteticky vnímat slovesná umělecká díla.

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve vzdělávacím procesu, neboť dobré jazykové vzdělání a jazyková kultura patří k podstatným znakům všeobecné kulturnosti a vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazykové vyučování vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat a prosazovat výsledky svého poznávání.
Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje v předmětech Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Další cizí jazyk a Dramatická výchova.

Poznámka: Výstupy a učivo druhého cizího jazyku je obsaženo v učivu jazyku prvního.
Nahoru

4.2.2. MATEMATIKA - Matematika a její aplikace

Tab. 2.

Oblast	Vzdělávací cíl oblasti	PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE
		Životní kompetence	Významné oborové kompetence
MATEMATIKA	Zjednodušení rozumového poznávání přírodních zákonitostí pomocí matematických symbolů	řešení problémů	matematizace
Matematika a její aplikace

Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace v základním vzdělávání je založena především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Umožňuje zjednodušení rozumového poznávání přírodních zákonitostí pomocí matematických symbolů. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě, a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji nezastupitelnou roli prolíná celým základním vzděláváním od 1. do 9. ročníku a vytváří předpoklady pro další úspěšné studium.

Obsah vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace se realizuje v předmětu Matematika.
Nahoru

4.2.3. INFORMATIKA - Informační a komunikační technologie

Tab. 3.

Oblast	Vzdělávací cíl oblasti	PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE
		Životní kompetence	Významné oborové kompetence
INFORMATIKA	Schopnost porozumět, třídit a zpracovávat informace.	řešení problémů	porozumění informacím
Informační a komunikační technologie

Dovednosti získané ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího software a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Tato aplikační rovina přesahuje rámec vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie, a stává se součástí všech vzdělávacích oblastí základního vzdělávání.
Základem práce s informacemi jsou však čtení s porozuměním, orientace v číselné řadě a v abecedě, vyhledávání v atlasech a ve slovnících a další dovednosti, které žáci získávají již na počátku své cesty za vzděláním. Čtenářská gramotnost je tak základem práce s informacemi. Informační technologie se potom stávají významným pomocníkem.

Obsah vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie se realizuje v předmětu Informatika.
Nahoru

4.2.4. SPOLEČNOST - Člověk a společnost (Člověk a jeho svět)

Tab. 4.

Oblast	Vzdělávací cíl oblasti	PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE
		Životní kompetence	Významné oborové kompetence
SPOLEČNOST	Poznávání člověka a jeho postavení v systému lidské společností v minulosti i dnes	řešení problémů, city	orientace na mapě, sebehodnocení
Člověk a společnost

Vzdělávací oblast Člověk a společnost v základním vzdělávání vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznali dějepisné, zeměpisné, sociální a kulturně historické souvislosti života lidí v jejich rozmanitosti, proměnlivosti a vzájemných souvislostech. Seznamuje žáky s vývojem společnosti a s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítají do každodenního života a mají vliv na utváření společenského klimatu. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná demokratická Evropa budována. Důležitou součástí vzdělávání v dané vzdělávací oblasti je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv a výchova k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí a k ochraně uměleckých a kulturních hodnot.
Vzdělávací oblast Člověk a společnost zahrnuje předměty Dějepis, Zeměpis a Výchova k občanství a zároveň se promítá i do ostatních vzdělávacích oblastí a do celého života školy. Ve svém vzdělávacím obsahu navazuje přímo na oblast Člověk a jeho svět, která je zapracována do oblastí Člověk a společnost, Člověk a příroda a Člověk a zdraví a která současně přibližuje „svět společnosti“, přírodní zákonitosti i hodnoty zdravého životního stylu žákům 1. stupně základní školy. Tato oblast je obsažena v předmětech Prvouka, Přírodověda a Vlastivěda.

Předmět Výchova k občanství je vyučován v předmětu Občanská a rodinná výchova a některé výstupy jsou realizovány v předmětech Dějepis, Zeměpis a Dramatická výchova.
Nahoru

4.2.5. PŘÍRODA - Člověk a příroda (Člověk a jeho svět)

Tab. 5.

Oblast	Vzdělávací cíl oblasti	PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE
		Životní kompetence	Významné oborové kompetence
PŘÍRODA	Rozumové poznávání přírodních zákonitostí a zařazování do systému.	Řešení problémů	pozorování
Člověk a příroda

Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje široký okruh otázek spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší porozumění a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě.
V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na tomto poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, včetně člověka. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování.

Předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda, jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Ve svém vzdělávacím obsahu navazuje přímo na oblast Člověk a jeho svět, která je zapracována do oblastí Člověk a společnost, Člověk a příroda a Člověk a zdraví a která současně přibližuje „svět společnosti“, přírodní zákonitosti i hodnoty zdravého životního stylu žákům 1. stupně základní školy. Tato oblast je obsažena v předmětech Prvouka, Přírodověda a Vlastivěda.
Nahoru

4.2.6. UMĚNÍ - Umění a kultura

Tab. 6.

Oblast	Vzdělávací cíl oblasti	PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE
		Životní kompetence	Významné oborové kompetence
UMĚNÍ	Fantazijní poznávání okolního světa	tvořivost, city	pozorování
Umění a kultura

Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence - umění a kulturu. Kulturu jako procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat kontinuitu proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence, jako neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce). Umění, jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky. V etapě základního vzdělávání je oblast Umění a kultura zastoupena vzdělávacími předměty Hudební výchova a Výtvarná výchova. Dramatická výchova, kterou zařazujeme do všech ročníků, má své přesahy do dalších předmětů oblastí Člověk a společnost, Člověk a zdraví a Jazyk a jazyková komunikace.
Nahoru

4.2.7. ZDRAVÍ - Člověk a zdraví (Člověk a jeho svět)

Tab. 7.

Oblast	Vzdělávací cíl oblasti	PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE
		Životní kompetence	Významné oborové kompetence
ZDRAVÍ	Osvojení zdravého životního stylu a ochrana vlastního zdraví	zdravý životní styl	ochrana zdraví
Člověk a zdraví

Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je utvářeno a ovlivňováno mnoha aspekty, jako je styl života, zdravotně preventivní chování, kvalita mezilidských vztahů, kvalita životního prostředí, bezpečí člověka atd. Protože je zdraví základním předpokladem pro aktivní a spokojený život a pro optimální pracovní výkonnost, stává se poznávání a praktické ovlivňování rozvoje a ochrany zdraví jednou z priorit základního vzdělávání.
Obsah vzdělávací oblasti Člověk a zdraví se realizuje v souladu s věkem žáků v předmětech vzdělávací oblasti Výchova ke zdraví a Tělesná výchova a v doplňujícím nepovinném předmětu Zdravotní tělesná výchova. Zároveň prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které jej obohacují nebo využívají (aplikují), a do života školy. Předmět Výchova ke zdraví je vyučován v předmětu Občanská a rodinná výchova. Ve svém vzdělávacím obsahu navazuje přímo na oblast Člověk a jeho svět, která je zapracována do oblastí Člověk a společnost, Člověk a příroda a Člověk a zdraví a která současně přibližuje „svět společnosti“, přírodní zákonitosti i hodnoty zdravého životního stylu žákům 1. stupně základní školy. Tato oblast je obsažena v předmětech Prvouka, Přírodověda a Vlastivěda.
Nahoru

4.2.8. SVĚT PRÁCE - Člověk a svět práce

Tab. 8.

Oblast	Vzdělávací cíl oblasti	PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE
		Životní kompetence	Významné oborové kompetence
SVĚT PRÁCE	Schopnost prakticky zvládnout manuální činnosti světa a zvolit si vhodné povolání.	volba povolání	aplikace
Člověk a svět práce

Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků.
Žáci se učí pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. V závislosti na věku žáků se postupně buduje systém, který žákům poskytuje důležité informace ze sféry výkonu práce a pomáhá jim při rozhodování o dalším profesním zaměření. Vzdělávací oblast je realizována v průběhu celého základního vzdělávání, a to od prvního do devátého ročníku.
Vzdělávací obsah je rozdělen na prvním stupni na čtyři tematické okruhy Práce s drobným materiálem, Práce montážní a demontážní, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů a do šesti tematických okruhů na druhém stupni Práce s technickými materiály, Práce montážní a demontážní, Pěstitelské práce a chovatelství, Provoz a údržba domácnosti, Příprava pokrmů, Svět práce. Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. Vzdělávací obsah je realizován v předmětech Svět práce na I. stupni a na II. stupni v předmětech Pěstitelství a chovatelství (Pěstitelky), Dílny, Vaření a Volba povolání.
Nahoru

4.3.1. Tabulky průřezových témat

Tab. 9.

Oblast	Vzdělávací cíl oblasti	PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE
		Životní kompetence	Významné oborové kompetence
Průřezová témata	Propojování kompetencí, kterými je žák vybaven do života. Filozofie života.	umět se učit, schopnost spolupráce	tolerance - respektování a zodpovědnost

K propojování životních – klíčových kompetencí a významných oborových kompetencí dochází právě v průřezových tématech. Ta se tak stávají filozofií školy. K realizaci konkrétních výstupů jednotlivých průřezových témat dochází jak v konkrétních tématech a aktivitách jednotlivých předmětů, tak zcela samozřejmě při každodenním životě školy. Mohou vznikat různé projekty, nebo jen nepatrné činnosti, které vytváří přátelské prostředí ve škole. Účinnost výchovného působení průřezových témat je posilována využíváním dalších vhodných příležitostí, se kterými se žáci setkávají mimo školu (např. filmových a divadelních představení, televizních a rozhlasových pořadů, výstav, exkurzí, besed atd.).
V etapě základního vzdělávání vyčleňujeme tato průřezová témata:
OSOBNOST - Osobnostní a sociální výchova
DEMOKRACIE - Výchova demokratického občana
GLOBÁLNÍ EVROPA - Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
PŘÁTELSKÁ ŠKOLA - Multikulturní výchova
NENIČITEL PŘÍRODY - Environmentální výchova
MÉDIA - Mediální výchova
Nahoru

4.3.1.1. OSOBNOST - Osobnostní a sociální výchova

Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova v základním vzdělávání akcentuje formativní prvky, orientuje se na subjekt, je praktické a má každodenní využití v běžném životě. Reflektuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby i zvláštnosti. Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet životní dovednosti.
Specifikou Osobnostní a sociální výchovy je, že se učivem stává sám žák, stává se jím konkrétní žákovská skupina a stávají se jím více či méně běžné situace každodenního života. Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu.
Průřezové téma prolíná většinou předmětů. Koordinátor průřezového tématu spolupracuje s celým pedagogickým sborem. Součástí tematických plánů je plán průřezového tématu.
Nahoru

4.3.1.2. DEMOKRACIE - Výchova demokratického občana

Průřezové téma Výchova demokratického občana má interdisciplinární a multikulturní charakter. V obecné rovině představuje hodnotový fenomén reprezentující syntézu hodnot spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti, v konkrétní rovině pak především rozvoj kritického myšlení, vědomí svých práv a povinností a porozumění demokratickému uspořádání společnosti a demokratickým způsobům řešení konfliktů a problémů.
Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti. Občanskou gramotností rozumíme „orientaci ve složitostech, problémech a konfliktech otevřené, demokratické a pluralitní společnosti“, přičemž tato orientace není samoúčelná, ale má vyústit ve způsobilost konstruktivně řešit problémy. To znamená řešit problémy se svou lidskou důstojností, respektem k druhým, ohledem na zájem celku, vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, se znalostí a dovedností uplatňovat zásady slušné komunikace a demokratických způsobů řešení.
Průřezové téma prolíná většinou předmětů. Koordinátor průřezového tématu spolupracuje s celým pedagogickým sborem. Součástí tematických plánů je plán průřezového tématu.
Nahoru

4.3.1.3. GLOBÁLNÍ EVROPA - Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech akcentuje ve vzdělávání evropskou dimenzi. Tu je třeba chápat jako princip prostupující celým základním vzděláváním, který podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění. Podstatnou součástí evropské dimenze v základním vzdělávání je výchova budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností, v dospělosti schopných mobility a flexibility v občanské a pracovní sféře i při rozhodování o svém budoucím osobním životě.
Průřezové téma rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity národní. Otevírá žákům širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru a seznamuje je s možnostmi, které jim tento prostor poskytuje.
Průřezové téma prolíná všemi vzdělávacími oblastmi, integruje a prohlubuje poznatky a umožňuje uplatnit dovednosti, které si žáci osvojili v jednotlivých vzdělávacích oborech. Podporuje ve vědomí a jednání žáků tradiční evropské hodnoty, k nimž patří humanismus, svobodná lidská vůle, morálka, uplatňování práva a osobní zodpovědnost spolu s racionálním uvažováním, kritickým myšlením a tvořivostí.
Realizace průřezového tématu je ve školním roce 2004/2005 představována projektem EVROPANÉ. Projekt má nejen seznámit žáky s jedinečnostmi jednotlivých zemí Evropy, ale současně je upozornit na sounáležitost České republiky mezi společenství evropských národů i na jedinečnost Česka v tomto společenství. Projekt řídí jedna z devátých tříd ve spolupráci s třídní učitelkou. Projekt vyvrcholí EVROPSKOU SLAVNOSTÍ.
Nahoru

4.3.1.4. PŘÁTELSKÁ ŠKOLA - Multikulturní výchova

Průřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur - tradicemi a hodnotami. Na pozadí této rozmanitosti si pak budou moci žáci lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturu, tradice a hodnoty.
Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastního kulturního zakotvení a porozumění odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. U menšinového etnika rozvíjí jeho kulturní specifika a současně poznávání kultury celé společnosti, majoritní většinu seznamuje se základními specifiky ostatních národností žijících ve společném státě, u obou skupin pak pomáhá nacházet styčné body pro vzájemné respektování, společné aktivity a spolupráci.
Multikulturní výchova se hluboce dotýká i mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou, mezi školou a místní komunitou. Škola jako prostředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by měla zabezpečit takové klima, kde se budou všichni cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní kultuře úspěšní i žáci minorit a žáci majority budou poznávat kulturu svých spolužáků - příslušníků minorit. Takové klima přispěje ke vzájemnému poznávání obou skupin, ke vzájemné toleranci, k odstraňování nepřátelství a předsudků vůči „nepoznanému“.
Průřezové téma prolíná většinou předmětů. Koordinátor průřezového tématu spolupracuje s celým pedagogickým sborem. Součástí tematických plánů je plán průřezového tématu.
Nahoru

4.3.1.5. NENIČITEL PŘÍRODY - Environmentální výchova

Průřezové téma Environmentální výchova v základním vzdělávání vychází z komplexního pojímání vztahu člověka k životnímu prostředí, za něž je považováno vše - od nejbližšího okolí po biosféru planety. Propojuje tak hlediska přírodovědná, sociální, technicko-ekonomická i estetická.
Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince. Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyvíjející vztahy mezi člověkem a prostředím při přímém poznávání aktuálních hledisek ekologických, ekonomických, vědeckotechnických, politických a občanských, hledisek časových (vztahů k budoucnosti) i prostorových (souvislostí mezi lokálními, regionálními a globálními problémy), i možnosti různých variant řešení environmentálních problémů. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků.
Průřezové téma prolíná většinou předmětů. Koordinátor průřezového tématu spolupracuje s celým pedagogickým sborem. Součástí tematických plánů je plán průřezového tématu.
NENIČITEL PŘÍRODY je obyčejný člověk, který je řádný občan dodržující zákony a který současně ví, jak se v přírodě pohybovat a objevovat její krásno či zajímavosti. Průřezové téma Environmentální výchova v základním vzdělávání vychází z komplexního pojímání vztahu člověka k životnímu prostředí, za něž je považováno vše - od nejbližšího okolí po biosféru planety.
V tabulce je naznačena jak linka životních a oborových kompetencí, tak linka výstupů, které žák má zvládnout v průběhu školní docházky, a jednotlivých oborů – oblastí.
Nahoru

4.3.1.6. MÉDIA - Mediální výchova

Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí základní poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Uplatnění jednotlivce ve společnosti vyžaduje schopnosti umět zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z okolního světa, což se stále více rovná schopnostem zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z médií - zatím především z tisku, rozhlasu a televize, ve stále větší míře však i z „nových“ médií, která se stávají součástí veřejné komunikace (elektronické deníky a časopisy apod.). Média se stávají důležitým socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření životního stylu a na kvalitu života vůbec. Přitom sdělení, jež jsou médii nabízena, mají velmi nestejnorodý charakter, vyznačují se velmi svébytným vztahem k přírodní i sociální realitě a jsou vytvářeny s různými záměry. Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová platnost) vyžaduje značnou průpravu.
Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií (o jejich historii, struktuře a fungování), jednak získání dovedností podporujících sebevědomé, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními. Dále pak orientaci v mediovaných obsazích a schopnost volby odpovídajícího média jako prostředku pro naplnění nejrůznějších potřeb - od získávání informací přes vzdělávání až po naplnění volného času.
Průřezové téma prolíná většinou předmětů. Koordinátor průřezového tématu spolupracuje s celým pedagogickým sborem. Součástí tematických plánů je plán průřezového tématu.
Nahoru

Ing. Vít Beran, Mgr. Jan Korda, Mgr. Jitka Vinklerová - FZŠ Táborská © srpen 2004, srpen 2005

Zpět na Obsah Školního vzdělávacího programu ŠKOLA POROZUMĚNÍ