Školní vzdělávací program
pro základní vzdělávání
„ŠKOLA POROZUMĚNÍ“
Učební osnovy předmětů
4.2.1. JAZYK
- Jazyk a jazyková komunikace
4.2.2. MATEMATIKA
- Matematika a její aplikace
4.2.3. INFORMATIKA
- Informační a komunikační technologie
4.2.4. SPOLEČNOST
- Člověk a společnost (Člověk a jeho svět)
4.2.5. PŘÍRODA
- Člověk a příroda (Člověk a jeho svět)
4.2.6. UMĚNÍ
- Umění a kultura
4.2.7. ZDRAVÍ
- Člověk a zdraví (Člověk a jeho svět)
4.2.8. SVĚT
PRÁCE - Člověk a svět práce
4.3.1. Průřezová
témata
4.3.1.1. OSOBNOST - Osobnostní a sociální
výchova
4.3.1.2. DEMOKRACIE - Výchova demokratického
občana
4.3.1.3. GLOBÁLNÍ EVROPA - Výchova
k myšlení v evropských a globálních souvislostech
4.3.1.4. PŘÁTELSKÁ ŠKOLA - Multikulturní
výchova
4.3.1.5. NENIČITEL PŘÍRODY - Environmentální
výchova
4.3.1.6. MÉDIA - Mediální výchova
UČEBNÍ OSNOVY - Charakteristiky jednotlivých oblastí – předmětů
Školní vzdělávací program „ŠKOLA POROZUMĚNÍ“ zapadá do požadavků oblasti
klíčových kompetencí doporučené v rámci LISABONSKÉHO PROCESU. Směřují -
KE KOMPETENCÍM VZTAHUJÍCÍM SE KE KONKRÉTNÍM DISCIPLÍNÁM - VYUČOVACÍM PŘEDMĚTŮM:
• KOMUNIKACI V MATEŘSKÉM JAZYCE;
• KOMUNIKACI V CIZÍM JAZYCE;
• MATEMATICKÉ GRAMOTNOSTI A KE KOMPETENCÍM V OBLASTI PŘÍRODNÍCH VĚD A TECHNOLOGIÍ;
• INFORMAČNÍM A KOMUNIKAČNÍM TECHNOLOGIÍM;
KE KROSKURIKULÁRNÍM - NADPŘEDMĚTOVÝM KOMPETENCÍM:
• UČIT SE UČIT;
• INTERPERSONÁLNÍ, INTERKULTURNÍ A SOCIÁLNÍ KOMPETENCE A KOMPETENCE OBČANSKÉ;
• PODNIKATELSKÉ DOVEDNOSTI;
• KULTURNÍ ROZHLED - TVŮRČÍ DOVEDNOSTI, VNÍMÁNÍ KULTURNÍHO DĚNÍ.
Tyto kompetence společně s klíčovými kompetencemi a cíly RVP originálně
rozpracovávají učitelé FZŠ Táborská v učebních osnovách Školního vzdělávacího
programu ŠKOLA POROZUMĚNÍ.
Filosofie tvorby programu je cestou uvažování – tvoření a pojmenovávání -
od životních, tedy klíčových kompetencí – ke kompetencím oborovým a učivu.
Nahoru
4.2.1. JAZYK - Jazyk a jazyková komunikace
Tab. 1. – Český jazyk a Cizí jazyky
| Oblast | Vzdělávací cíl oblasti | PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE | |
| Životní kompetence | Významné oborové kompetence | ||
| JAZYK | Schopnost dorozumět se s ostatními lidmi a porozumět informaci | komunikace | porozumění informacím |
|
Jazyk a jazyková komunikace |
|||
HLAVNÍ CÍL 1 -
Žák dokáže správně zformulovat svoje myšlenky do náležitého projevu ústního
či písemného (stylisticky, pravopisně...bezchybného), pochopitelného pro čtenáře
či posluchače, umí o svých názorech diskutovat, umí logicky argumentovat.
HLAVNÍ CÍL 1 -
Žák dokáže pochopit myšlenky projevu ústního či písemného, předneseného či
sepsaného někým jiným, dokáže o těchto myšlenkách vhodně diskutovat.
HLAVNÍ CÍL 1 -
Žák dokáže emocionálně a esteticky vnímat slovesná umělecká díla.
Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve
vzdělávacím procesu, neboť dobré jazykové vzdělání a jazyková kultura patří
k podstatným znakům všeobecné kulturnosti a vyspělosti absolventa základního
vzdělávání. Jazykové vyučování vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi,
které mu umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně
se vyjadřovat a účinně uplatňovat a prosazovat výsledky svého poznávání.
Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje v předmětech
Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Další cizí jazyk a Dramatická výchova.
Poznámka: Výstupy a učivo druhého cizího jazyku je obsaženo v učivu jazyku
prvního.
Nahoru
4.2.2. MATEMATIKA - Matematika a její aplikace
Tab. 2.
| Oblast | Vzdělávací cíl oblasti | PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE | |
| Životní kompetence | Významné oborové kompetence | ||
| MATEMATIKA | Zjednodušení rozumového poznávání přírodních zákonitostí pomocí matematických symbolů | řešení problémů | matematizace |
|
Matematika a její aplikace |
|||
Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace v základním vzdělávání je založena
především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými
objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Umožňuje zjednodušení
rozumového poznávání přírodních zákonitostí pomocí matematických symbolů.
Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě, a umožňuje
tak získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji nezastupitelnou roli
prolíná celým základním vzděláváním od 1. do 9. ročníku a vytváří předpoklady
pro další úspěšné studium.
Obsah vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace se realizuje v předmětu
Matematika.
Nahoru
4.2.3. INFORMATIKA - Informační a komunikační technologie
Tab. 3.
| Oblast | Vzdělávací cíl oblasti | PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE | |
| Životní kompetence | Významné oborové kompetence | ||
| INFORMATIKA | Schopnost porozumět, třídit a zpracovávat informace. | řešení problémů | porozumění informacím |
|
Informační a komunikační technologie |
|||
Dovednosti získané ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie
umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího
software a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního
vzdělávání. Tato aplikační rovina přesahuje rámec vzdělávacího obsahu vzdělávací
oblasti Informační a komunikační technologie, a stává se součástí všech vzdělávacích
oblastí základního vzdělávání.
Základem práce s informacemi jsou však čtení s porozuměním, orientace v číselné
řadě a v abecedě, vyhledávání v atlasech a ve slovnících a další dovednosti,
které žáci získávají již na počátku své cesty za vzděláním. Čtenářská gramotnost
je tak základem práce s informacemi. Informační technologie se potom stávají
významným pomocníkem.
Obsah vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie se realizuje
v předmětu Informatika.
Nahoru
4.2.4. SPOLEČNOST - Člověk a společnost (Člověk a jeho svět)
Tab. 4.
| Oblast | Vzdělávací cíl oblasti | PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE | |
| Životní kompetence | Významné oborové kompetence | ||
| SPOLEČNOST | Poznávání člověka a jeho postavení v systému lidské společností v minulosti i dnes | řešení problémů, city | orientace na mapě, sebehodnocení |
|
Člověk a společnost |
|||
Vzdělávací oblast Člověk a společnost v základním vzdělávání vybavuje žáka
znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické
společnosti. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznali dějepisné, zeměpisné,
sociální a kulturně historické souvislosti života lidí v jejich rozmanitosti,
proměnlivosti a vzájemných souvislostech. Seznamuje žáky s vývojem společnosti
a s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítají do každodenního
života a mají vliv na utváření společenského klimatu. Zaměřuje se na utváření
pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému
civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je
současná demokratická Evropa budována. Důležitou součástí vzdělávání v dané
vzdělávací oblasti je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických
postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv a výchova k úctě
k přírodnímu a kulturnímu prostředí a k ochraně uměleckých a kulturních hodnot.
Vzdělávací oblast Člověk a společnost zahrnuje předměty Dějepis, Zeměpis a
Výchova k občanství a zároveň se promítá i do ostatních vzdělávacích oblastí
a do celého života školy. Ve svém vzdělávacím obsahu navazuje přímo na oblast
Člověk a jeho svět, která je zapracována do oblastí Člověk a společnost, Člověk
a příroda a Člověk a zdraví a která současně přibližuje „svět společnosti“,
přírodní zákonitosti i hodnoty zdravého životního stylu žákům 1. stupně základní
školy. Tato oblast je obsažena v předmětech Prvouka, Přírodověda a Vlastivěda.
Předmět Výchova k občanství je vyučován v předmětu Občanská a rodinná výchova
a některé výstupy jsou realizovány v předmětech Dějepis, Zeměpis a Dramatická
výchova.
Nahoru
4.2.5. PŘÍRODA - Člověk a příroda (Člověk a jeho svět)
Tab. 5.
| Oblast | Vzdělávací cíl oblasti | PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE | |
| Životní kompetence | Významné oborové kompetence | ||
| PŘÍRODA | Rozumové poznávání přírodních zákonitostí a zařazování do systému. | Řešení problémů | pozorování |
|
Člověk a příroda |
|||
Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje široký okruh otázek spojených
se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění
přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro
lepší porozumění a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat
v běžném životě.
V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako
systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují
se. Na tomto poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní
rovnováhy pro existenci živých soustav, včetně člověka. Vzdělávací oblast
také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním
názorům), kritického myšlení a logického uvažování.
Předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda, jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis
a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům
hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i
užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě.
Ve svém vzdělávacím obsahu navazuje přímo na oblast Člověk a jeho svět, která
je zapracována do oblastí Člověk a společnost, Člověk a příroda a Člověk a
zdraví a která současně přibližuje „svět společnosti“, přírodní zákonitosti
i hodnoty zdravého životního stylu žákům 1. stupně základní školy. Tato oblast
je obsažena v předmětech Prvouka, Přírodověda a Vlastivěda.
Nahoru
4.2.6. UMĚNÍ - Umění a kultura
Tab. 6.
| Oblast | Vzdělávací cíl oblasti | PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE | |
| Životní kompetence | Významné oborové kompetence | ||
| UMĚNÍ | Fantazijní poznávání okolního světa | tvořivost, city | pozorování |
|
Umění a kultura |
|||
Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje jiné než pouze racionální poznávání
světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence - umění a kulturu.
Kulturu jako procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat kontinuitu
proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci
do společenské existence, jako neoddělitelnou součást každodenního života
(kultura chování, oblékání, cestování, práce). Umění, jako proces specifického
poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě
a jeho vzájemné provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než
uměleckými prostředky. V etapě základního vzdělávání je oblast Umění a kultura
zastoupena vzdělávacími předměty Hudební výchova a Výtvarná výchova. Dramatická
výchova, kterou zařazujeme do všech ročníků, má své přesahy do dalších předmětů
oblastí Člověk a společnost, Člověk a zdraví a Jazyk a jazyková komunikace.
Nahoru
4.2.7. ZDRAVÍ - Člověk a zdraví (Člověk a jeho svět)
Tab. 7.
| Oblast | Vzdělávací cíl oblasti | PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE | |
| Životní kompetence | Významné oborové kompetence | ||
| ZDRAVÍ | Osvojení zdravého životního stylu a ochrana vlastního zdraví | zdravý životní styl | ochrana zdraví |
|
Člověk a zdraví |
|||
Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální
pohody. Je utvářeno a ovlivňováno mnoha aspekty, jako je styl života, zdravotně
preventivní chování, kvalita mezilidských vztahů, kvalita životního prostředí,
bezpečí člověka atd. Protože je zdraví základním předpokladem pro aktivní
a spokojený život a pro optimální pracovní výkonnost, stává se poznávání a
praktické ovlivňování rozvoje a ochrany zdraví jednou z priorit základního
vzdělávání.
Obsah vzdělávací oblasti Člověk a zdraví se realizuje v souladu s věkem žáků
v předmětech vzdělávací oblasti Výchova ke zdraví a Tělesná výchova a v doplňujícím
nepovinném předmětu Zdravotní tělesná výchova. Zároveň prolíná do ostatních
vzdělávacích oblastí, které jej obohacují nebo využívají (aplikují), a do
života školy. Předmět Výchova ke zdraví je vyučován v předmětu Občanská a
rodinná výchova. Ve svém vzdělávacím obsahu navazuje přímo na oblast Člověk
a jeho svět, která je zapracována do oblastí Člověk a společnost, Člověk a
příroda a Člověk a zdraví a která současně přibližuje „svět společnosti“,
přírodní zákonitosti i hodnoty zdravého životního stylu žákům 1. stupně základní
školy. Tato oblast je obsažena v předmětech Prvouka, Přírodověda a Vlastivěda.
Nahoru
4.2.8. SVĚT PRÁCE - Člověk a svět práce
Tab. 8.
| Oblast | Vzdělávací cíl oblasti | PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE | |
| Životní kompetence | Významné oborové kompetence | ||
| SVĚT PRÁCE | Schopnost prakticky zvládnout manuální činnosti světa a zvolit si vhodné povolání. | volba povolání | aplikace |
|
Člověk a svět práce |
|||
Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností
a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých
oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace
žáků.
Žáci se učí pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti
a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně
i v týmu. V závislosti na věku žáků se postupně buduje systém, který žákům
poskytuje důležité informace ze sféry výkonu práce a pomáhá jim při rozhodování
o dalším profesním zaměření. Vzdělávací oblast je realizována v průběhu celého
základního vzdělávání, a to od prvního do devátého ročníku.
Vzdělávací obsah je rozdělen na prvním stupni na čtyři tematické okruhy Práce
s drobným materiálem, Práce montážní a demontážní, Pěstitelské práce, Příprava
pokrmů a do šesti tematických okruhů na druhém stupni Práce s technickými
materiály, Práce montážní a demontážní, Pěstitelské práce a chovatelství,
Provoz a údržba domácnosti, Příprava pokrmů, Svět práce. Ve všech tematických
okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny
při práci. Vzdělávací obsah je realizován v předmětech Svět práce na I. stupni
a na II. stupni v předmětech Pěstitelství a chovatelství (Pěstitelky), Dílny,
Vaření a Volba povolání.
Nahoru
4.3.1. Tabulky průřezových témat
Tab. 9.
| Oblast | Vzdělávací cíl oblasti | PŘEVLÁDAJÍCÍ KOMPETENCE | |
| Životní kompetence | Významné oborové kompetence | ||
| Průřezová témata | Propojování kompetencí, kterými je žák vybaven do života. Filozofie života. | umět se učit, schopnost spolupráce | tolerance - respektování a zodpovědnost |
K propojování životních – klíčových kompetencí a významných oborových kompetencí
dochází právě v průřezových tématech. Ta se tak stávají filozofií školy. K
realizaci konkrétních výstupů jednotlivých průřezových témat dochází jak v
konkrétních tématech a aktivitách jednotlivých předmětů, tak zcela samozřejmě
při každodenním životě školy. Mohou vznikat různé projekty, nebo jen nepatrné
činnosti, které vytváří přátelské prostředí ve škole. Účinnost výchovného
působení průřezových témat je posilována využíváním dalších vhodných příležitostí,
se kterými se žáci setkávají mimo školu (např. filmových a divadelních představení,
televizních a rozhlasových pořadů, výstav, exkurzí, besed atd.).
V etapě základního vzdělávání vyčleňujeme tato průřezová témata:
OSOBNOST - Osobnostní a sociální výchova
DEMOKRACIE - Výchova demokratického občana
GLOBÁLNÍ EVROPA - Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
PŘÁTELSKÁ ŠKOLA - Multikulturní výchova
NENIČITEL PŘÍRODY - Environmentální výchova
MÉDIA - Mediální výchova
Nahoru
4.3.1.1. OSOBNOST - Osobnostní a sociální výchova
Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova v základním vzdělávání akcentuje
formativní prvky, orientuje se na subjekt, je praktické a má každodenní využití
v běžném životě. Reflektuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby i zvláštnosti.
Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet životní dovednosti.
Specifikou Osobnostní a sociální výchovy je, že se učivem stává sám žák, stává
se jím konkrétní žákovská skupina a stávají se jím více či méně běžné situace
každodenního života. Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní
cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i
k dalším lidem a světu.
Průřezové téma prolíná většinou předmětů. Koordinátor průřezového tématu spolupracuje
s celým pedagogickým sborem. Součástí tematických plánů je plán průřezového
tématu.
Nahoru
4.3.1.2. DEMOKRACIE - Výchova demokratického občana
Průřezové téma Výchova demokratického občana má interdisciplinární a multikulturní
charakter. V obecné rovině představuje hodnotový fenomén reprezentující syntézu
hodnot spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti, v konkrétní rovině pak především
rozvoj kritického myšlení, vědomí svých práv a povinností a porozumění demokratickému
uspořádání společnosti a demokratickým způsobům řešení konfliktů a problémů.
Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti.
Občanskou gramotností rozumíme „orientaci ve složitostech, problémech a konfliktech
otevřené, demokratické a pluralitní společnosti“, přičemž tato orientace není
samoúčelná, ale má vyústit ve způsobilost konstruktivně řešit problémy. To
znamená řešit problémy se svou lidskou důstojností, respektem k druhým, ohledem
na zájem celku, vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, se
znalostí a dovedností uplatňovat zásady slušné komunikace a demokratických
způsobů řešení.
Průřezové téma prolíná většinou předmětů. Koordinátor průřezového tématu spolupracuje
s celým pedagogickým sborem. Součástí tematických plánů je plán průřezového
tématu.
Nahoru
4.3.1.3. GLOBÁLNÍ EVROPA - Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech akcentuje
ve vzdělávání evropskou dimenzi. Tu je třeba chápat jako princip prostupující
celým základním vzděláváním, který podporuje globální myšlení a mezinárodní
porozumění. Podstatnou součástí evropské dimenze v základním vzdělávání je
výchova budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností,
v dospělosti schopných mobility a flexibility v občanské a pracovní sféře
i při rozhodování o svém budoucím osobním životě.
Průřezové téma rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity
národní. Otevírá žákům širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském
a mezinárodním prostoru a seznamuje je s možnostmi, které jim tento prostor
poskytuje.
Průřezové téma prolíná všemi vzdělávacími oblastmi, integruje a prohlubuje
poznatky a umožňuje uplatnit dovednosti, které si žáci osvojili v jednotlivých
vzdělávacích oborech. Podporuje ve vědomí a jednání žáků tradiční evropské
hodnoty, k nimž patří humanismus, svobodná lidská vůle, morálka, uplatňování
práva a osobní zodpovědnost spolu s racionálním uvažováním, kritickým myšlením
a tvořivostí.
Realizace průřezového tématu je ve školním roce 2004/2005 představována projektem
EVROPANÉ. Projekt má nejen seznámit žáky s jedinečnostmi jednotlivých zemí
Evropy, ale současně je upozornit na sounáležitost České republiky mezi společenství
evropských národů i na jedinečnost Česka v tomto společenství. Projekt řídí
jedna z devátých tříd ve spolupráci s třídní učitelkou. Projekt vyvrcholí
EVROPSKOU SLAVNOSTÍ.
Nahoru
4.3.1.4. PŘÁTELSKÁ ŠKOLA - Multikulturní výchova
Průřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům
seznamovat se s rozmanitostí různých kultur - tradicemi a hodnotami. Na pozadí
této rozmanitosti si pak budou moci žáci lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturu,
tradice a hodnoty.
Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastního kulturního zakotvení
a porozumění odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu
a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturní
rozmanitosti. U menšinového etnika rozvíjí jeho kulturní specifika a současně
poznávání kultury celé společnosti, majoritní většinu seznamuje se základními
specifiky ostatních národností žijících ve společném státě, u obou skupin
pak pomáhá nacházet styčné body pro vzájemné respektování, společné aktivity
a spolupráci.
Multikulturní výchova se hluboce dotýká i mezilidských vztahů ve škole, vztahů
mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou, mezi školou
a místní komunitou. Škola jako prostředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšího
sociálního a kulturního zázemí, by měla zabezpečit takové klima, kde se budou
všichni cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní kultuře úspěšní i žáci minorit
a žáci majority budou poznávat kulturu svých spolužáků - příslušníků minorit.
Takové klima přispěje ke vzájemnému poznávání obou skupin, ke vzájemné toleranci,
k odstraňování nepřátelství a předsudků vůči „nepoznanému“.
Průřezové téma prolíná většinou předmětů. Koordinátor průřezového tématu spolupracuje
s celým pedagogickým sborem. Součástí tematických plánů je plán průřezového
tématu.
Nahoru
4.3.1.5. NENIČITEL PŘÍRODY - Environmentální výchova
Průřezové téma Environmentální výchova v základním vzdělávání vychází z
komplexního pojímání vztahu člověka k životnímu prostředí, za něž je považováno
vše - od nejbližšího okolí po biosféru planety. Propojuje tak hlediska přírodovědná,
sociální, technicko-ekonomická i estetická.
Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti
vztahů člověka a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného
přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti
za jednání společnosti i každého jedince. Umožňuje sledovat a uvědomovat si
dynamicky se vyvíjející vztahy mezi člověkem a prostředím při přímém poznávání
aktuálních hledisek ekologických, ekonomických, vědeckotechnických, politických
a občanských, hledisek časových (vztahů k budoucnosti) i prostorových (souvislostí
mezi lokálními, regionálními a globálními problémy), i možnosti různých variant
řešení environmentálních problémů. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně
a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace
životní styl a hodnotovou orientaci žáků.
Průřezové téma prolíná většinou předmětů. Koordinátor průřezového tématu spolupracuje
s celým pedagogickým sborem. Součástí tematických plánů je plán průřezového
tématu.
NENIČITEL PŘÍRODY je obyčejný člověk, který je řádný občan dodržující zákony
a který současně ví, jak se v přírodě pohybovat a objevovat její krásno či
zajímavosti. Průřezové téma Environmentální výchova v základním vzdělávání
vychází z komplexního pojímání vztahu člověka k životnímu prostředí, za něž
je považováno vše - od nejbližšího okolí po biosféru planety.
V tabulce je naznačena jak linka životních a oborových kompetencí, tak linka
výstupů, které žák má zvládnout v průběhu školní docházky, a jednotlivých
oborů – oblastí.
Nahoru
4.3.1.6. MÉDIA - Mediální výchova
Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí základní poznatky
a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace
představují velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále
větší okruh příjemců. Uplatnění jednotlivce ve společnosti vyžaduje schopnosti
umět zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z okolního světa,
což se stále více rovná schopnostem zpracovat, vyhodnotit a využít podněty,
které přicházejí z médií - zatím především z tisku, rozhlasu a televize, ve
stále větší míře však i z „nových“ médií, která se stávají součástí veřejné
komunikace (elektronické deníky a časopisy apod.). Média se stávají důležitým
socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti,
na utváření životního stylu a na kvalitu života vůbec. Přitom sdělení, jež
jsou médii nabízena, mají velmi nestejnorodý charakter, vyznačují se velmi
svébytným vztahem k přírodní i sociální realitě a jsou vytvářeny s různými
záměry. Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku
(informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu
k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová platnost)
vyžaduje značnou průpravu.
Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta
zahrnuje jednak osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské
roli současných médií (o jejich historii, struktuře a fungování), jednak získání
dovedností podporujících sebevědomé, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce
do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost analyzovat nabízená
sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr,
popřípadě je asociovat s jinými sděleními. Dále pak orientaci v mediovaných
obsazích a schopnost volby odpovídajícího média jako prostředku pro naplnění
nejrůznějších potřeb - od získávání informací přes vzdělávání až po naplnění
volného času.
Průřezové téma prolíná většinou předmětů. Koordinátor průřezového tématu spolupracuje
s celým pedagogickým sborem. Součástí tematických plánů je plán průřezového
tématu.
Nahoru
Ing. Vít Beran, Mgr. Jan Korda, Mgr. Jitka Vinklerová - FZŠ Táborská © srpen 2004, srpen 2005
Zpět na Obsah Školního vzdělávacího programu ŠKOLA POROZUMĚNÍ
 |
