Vít Beran

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání
„ŠKOLA POROZUMĚNÍ“

Lisabonský proces

Školní vzdělávací program „ŠKOLA POROZUMĚNÍ“ zapadá do požadavků oblasti klíčových kompetencí stanovených RVP ZV, stanovených projektem SZÚ „Škola podporující zdraví“ (zdraví) a doporučených v rámci tzv. LISABONSKÉHO PROCESU. 

Tyto kompetence společně s klíčovými kompetencemi a cíli RVP originálně rozpracovávají učitelé FZŠ Táborská v učebních osnovách Školního vzdělávacího programu ŠKOLA POROZUMĚNÍ. 

Filozofie tvorby programu je cestou uvažování – tvoření a pojmenovávání - od životních, tedy klíčových kompetencí – ke kompetencím oborovým a učivu.

Kompetence sestavené v LISABONSKÉM PROCESU směřují -

KE KOMPETENCÍM VZTAHUJÍCÍM SE KE KONKRÉTNÍM DISCIPLÍNÁM - VYUČOVACÍM PŘEDMĚTŮM:

Klíčové kompetence	Definice klíčových kompetencí pro žáky v období základního vzdělávání
• KOMUNIKACI V MATEŘSKÉM JAZYCE	Tyto kompetence představují schopnost vyjádřit a interpretovat myšlenky, pocity a informace v ústní i psané podobě a zapojit se do komunikace v různých sociálních kontextech – v práci, doma i při volnočasových aktivitách.
• KOMUNIKACI V CIZÍM JAZYCE	Tyto kompetence zahrnují stejné oblasti (produktivní i receptivní dovednosti v psané i mluvené podobě) jako komunikace v mateřském jazyce. Úroveň osvojení cizího jazyka ovšem nemusí být shodná s jazykem mateřským a pro různé cizí jazyky se liší.
• MATEMATICKÉ GRAMOTNOSTI A KE KOMPETENCÍM V OBLASTI PŘÍRODNÍCH VĚD A TECHNOLOGIÍ	Matematická gramotnost představuje schopnost písemně i z hlavy sčítat, odečítat, násobit a dělit a užívat tyto operace k řešení problémů v každodenním životě. Důraz je kladen spíše na proces řešení problémů než na samotný výsledek, na prováděnou činnost spíše než na žákovy znalosti. V přírodních vědách se jedná o znalosti a metodologie, které lze použít k vysvětlení jevů v okolním světě. Technologie představuje aplikaci znalostí jako prostředek, kterým člověk ovlivňuje prostředí, v němž žije.
• INFORMAČNÍM A KOMUNIKAČNÍM TECHNOLOGIÍM	Jedná se o schopnost používat multimediální technologie a využívat je k vyhledávání, ukládání, vytváření, prezentování, třídění a k výměně informací.

KE KROSKURIKULÁRNÍM - NADPŘEDMĚTOVÝM KOMPETENCÍM:

Klíčové kompetence	Definice klíčových kompetencí pro žáky v období základního vzdělávání
• UČIT SE UČIT	Tyto kompetence jsou nezbytné pro organizaci a řízení vlastního učení (samostatně i ve skupině), pro získávání, zpracovávání, hodnocení a integraci nových znalostí a pro schopnost aplikovat tyto kompetence v různých situacích a kontextech, včetně samotného učení a řešení problémů doma, ve vzdělávacím procesu, v práci a ve společnosti.
• INTERPERSONÁLNÍ, INTERKULTURNÍ A SOCIÁLNÍ KOMPETENCE A KOMPETENCE OBČANSKÉ (city)	Tyto kompetence zahrnují všechny formy jednání, které si každý jedinec musí osvojit, aby byl schopen se efektivně a konstruktivně podílet na dění ve společnosti a dokázal řešit problémy, a to v osobním, rodinném i veřejném kontextu.
• PODNIKATELSKÉ DOVEDNOSTI (podnikatelské dovednosti)	Tyto kompetence mají pasivní a aktivní část – jednak vedou ke stimulaci změn, které iniciuje sám jedinec, ale také ke schopnosti vítat a podporovat změny, které jsou vyvolány vnějšími faktory, to znamená vedou žáka k tomu, aby dokázal vítat změny, přebírat zodpovědnost za své jednání (pozitivní i negativní), dokončil to, co započal, měl představu o tom, čeho chce dosáhnout, vytyčil si své cíle, šel za nimi a byl motivován k úspěchu.
• KULTURNÍ ROZHLED - TVŮRČÍ DOVEDNOSTI, VNÍMÁNÍ KULTURNÍHO DĚNÍ (tvořivost)	Tyto kompetence představují schopnost vážit si projevů kultury a společenských mravů i schopnost vážit si literatury, umění, hudby a dalších forem tvůrčích projevů člověka.

Klíčové kompetence představují přenosný a multifunkční soubor vědomostí, dovedností a postojů, které potřebuje každý jedinec pro své osobní naplnění a rozvoj, pro zapojení se do společnosti a úspěšnou zaměstnatelnost.

Základy těchto klíčových kompetencí by měly být osvojeny do ukončení povinné školní docházky a měly by vytvářet základ pro další vzdělávání jako součást celoživotního učení. 

Rovněž v oblasti identifikace jednotlivých klíčových kompetencí neexistuje jediný univerzálně přijímaný model. V zásadě lze identifikovat dva hlavní proudy, z nichž jeden pojímá klíčové kompetence více či méně předmětově a druhý jako kompetence všeobecné, nadpředmětové.

Identifikace klíčových kompetencí
Evropská komise podle stanovených priorit identifikovala pro etapu základního vzdělávání 8 oblastí klíčových kompetencí. Popis kompetencí se omezuje na základní vzdělávání proto, že touto etapou vzdělávání projde valná většina žáků, a osvojení základů klíčových kompetencí je proto u nich možné zajistit.

V dalších etapách vzdělávání a při vzdělávání dospělých se předpokládá, že budou tyto klíčové kompetence dále rozvíjeny. Vzhledem k tomu, že název kompetencí mnohdy nemůže vystihnout celou škálu vědomostí, dovedností a postojů, které kompetence zahrnuje, existuje ke každé klíčové kompetenci také krátká definice. Ta je zvláště důležitá u kompetencí, které jsou formulovány více méně nově, jako například tzv. entrepreneurship. V češtině zatím pro tuto kompetenci neexistuje adekvátní termín a název kompetence se překládá jako podnikatelské dovednosti. Bez uvedení definice by ovšem mohlo dojít k nedorozumění, že se jedná o zavádění odborné ekonomie do škol, což se naprosto míjí s podstatou této kompetence v pojetí Evropské komise.

Osm klíčových kompetencí je rozděleno do dvou pomyslných skupin, a sice na kompetence, které se vztahují ke konkrétním disciplínám, resp. vyučovacím předmětům, a na kompetence tzv. kroskurikulární, nadpředmětové.

Jedná se o kombinaci dvou modelů, se kterými se lze setkat v mezinárodních studiích i v současných evropských kurikulích. V rámci každé oblasti je pak popsáno, jakými vědomostmi, dovednostmi a postoji by měli žáci na konci povinné školní docházky disponovat. Vzhledem k odlišné terminologii nemusí jednotlivé termíny vždy odpovídat úzu v české odborné terminologii.

Priority při výběru klíčových kompetencí
V rámci lisabonského procesu byly při výběru klíčových kompetencí sledovány tři priority, které lze vyčíst již ze samotné definice:
- osobní naplnění a rozvoj jedince v průběhu celého života, tzn. že klíčové kompetence musí vybavit jedince k tomu, aby byl schopen sledovat vlastní životní cíle a usiloval o celoživotní vzdělávání 
- aktivní občanství a zapojení se do společnosti, tzn. že klíčové kompetence by měly vést každého jedince k tomu, aby se jako občan zapojil aktivně do dění ve společnosti 
- zaměstnatelnost jedince („lidský kapitál“), tzn. že každý jedinec by měl být schopen získat odpovídající a kvalitní zaměstnání na trhu práce

Klíčové kompetence by měly být zároveň použitelné v různých situacích a kontextech, měly by být tedy multifunkční. Jejich základy by měly být osvojeny do ukončení povinné školní docházky a měly by vytvářet východisko pro další vzdělávání jako součást celoživotního učení. 

Doporučení EU pro klíčové kompetence ve vzdělávání
Na základě výměny inspirativních nápadů, které se při podpoře rozvoje klíčových kompetencí v evropských zemích osvědčily, dospěla pracovní skupina k několika závěrům. Tyto závěry mají podobu doporučení, která jsou určena členským a přistupujícím státům Evropské unie. Jejich smyslem není unifikovat vzdělávací systémy ani přístupy ke klíčovým kompetencím, ale nabídnout určité postřehy, které v některých evropských státech přispěly k úspěšnému osvojování klíčových kompetencí u žáků v období povinné školní docházky i v dalších etapách jejich života. Doporučení lze shrnout do následujících bodů: 
Osm oblastí klíčových kompetencí, které pracovní skupina Evropské komise identifikovala, by měly být chápány jako společný základ pro evropské systémy vzdělávání a odborné přípravy, a to v úzké spolupráci mezi tvůrci politických doporučení, výzkumnými pracovníky, pedagogickými pracovníky a institucemi připravujícími učitele. 
Školy a učitelé by měli být vedeni k tomu, aby vytvářeli vlastní vzdělávací programy, které by odpovídaly potřebám místních regionů, s nimiž by úzce spolupracovali. Zájem o osvojení klíčových kompetencí by měl být rozšířen i na rodiče tak, aby poskytovali vzdělávání svých dětí maximální podporu. 
Učitelé a ostatní pedagogičtí pracovníci by se měli vzdělávat v tom, jak u žáků zajistit osvojování klíčových kompetencí. 
Díky spolupráci všech zainteresovaných partnerů by měly být identifikovány aktuální sociální problémy a jejich cílové skupiny a spolu s tím vypracovány návrhy na řešení těchto problémů. 
Rozvoj klíčových kompetencí by měl být nadřazeným principem v celé společnosti na poli vzdělávání a zaměstnanecké a sociální sféry. 
Pro kompetenci učit se učit a pro oblast gramotnosti dospělých musí být vytvořeny indikátory.
Nahoru

Komunikace v mateřském jazyce pro žáky v období základního vzdělávání
vědomosti	dovednosti	postoje
slovní zásoba	komunikuje v mluvené i psané formě a rozumí různým typům sdělení v různých situacích a s různým záměrem	uvědomuje si jazykovou pestrost a variabilitu forem komunikace v různých obdobích a rozdílných geografických a sociálních prostředích
gramatická pravidla	čte s porozuměním různé druhy textů, užívá při čtení různé strategie vzhledem ke svému záměru (informativní čtení, studijní čtení, čtení pro radost) a k typu textu	sebevědomě hovoří na veřejnosti
základní literární druhy a žánry (pohádka, mýtus, legenda, báseň, lyrická poezie, drama, novela) a jejich hlavní rysy	naslouchá a rozumí různým druhům promluv v různých komunikativních situacích	je ochotný usilovat vedle spisovného vyjadřování také o jeho estetickou kvalitu
druhy neliterárních textů (životopis, formulář, zpráva, úvodník, esej, proslov atd.) a jejich hlavní rysy	zahájí, vede a ukončí konverzaci v různých komunikativních kontextech	rozvíjí si pozitivní postoj k literatuře
různé typy slovní interakce (dialog, interview, debata atd.) a jejich hlavní rysy	vyhledá, utřídí a zpracuje informace, data a pojmy v psané podobě a používá je při studiu a při systematizování svých poznatků	přistupuje otevřeně k názorům a argumentům ostatních, je schopen vést konstruktivní a kritický dialog
komunikativní funkce	mluví plynule a srozumitelně a zhodnotí, zda ostatní jeho sdělení porozuměli	rozvíjí si pozitivní postoj k mateřskému jazyku a vnímá ho jako potenciální zdroj osobního a kulturního obohacení
hlavní rysy slohových stylů	tvoří různé typy textů s různým záměrem, zhodnotí tento proces (od přípravy textu až po jeho čtení)	rozvíjí si pozitivní postoj k mezikulturnímu dialogu
	zformuluje přesvědčivě své argumenty v psané i mluvené podobě a věnuje plnou pozornost argumentům ostatních
	užívá podpůrné prostředky (jako poznámky, schémata, mapy) při tvorbě, prezentaci a interpretaci komplexních textů v psané i mluvené podobě (proslovy, dialog, návod, interview, debata)
	při recepci i percepci mluvených i psaných textů rozliší relevantní a irelevantní informace

Nahoru

Komunikace v cizím jazyce pro žáky v období základního vzdělávání
vědomosti	dovednosti	postoje
slovní zásoba	zahájí, vede a ukončí konverzaci na téma rodina, osobní zájmy a každodenní činnosti	je citlivý ke kulturním rozdílům
gramatika a sloh	naslouchá a porozumí mluveným projevům v jednodušších situacích (témata: rodina, osobní zájmy, každodenní činnosti)	je ochotný navazovat kontakty s lidmi z odlišných kultur
literární a neliterární texty (pohádky, mýty, legendy, lyrická poezie, drama, novely, dopisy, zprávy atd.) a jejich hlavní rysy	čte s porozuměním běžné texty a v případě dobře známého tématu i texty odbornějšího charakteru	dokáže se bránit předsudkům o kulturních stereotypech
	tvoří text v daném jazyce

Nahoru

Matematická gramotnost a kompetence v oblasti přírodních věd a technologií pro žáky v období základního vzdělávání
a) Matematická gramotnost pro žáky v období základního vzdělávání
vědomosti	dovednosti	postoje
	Své vědomosti aplikuje v těchto oblastech:
důkladná znalost početních operací a schopnost užívat je v různých každodenních situacích (sčítání, odečítání, násobení, dělení, procenta, poměr, míry a váhy)	domácí rozpočet (vyrovnanost příjmů a výdajů, plánování dopředu, šetření)	nemá „strach“ z čísel
matematické termíny a pojmy, základní zásady geometrie a algebry	nakupování (porovnání cen, míry a váhy, peněžní hodnota)	dokáže používat početní operace při řešení běžných problémů v každodenním životě
	cestování a volný čas (vztah vzdálenosti a času, měny a ceny)	respektuje pravdu
	rozumí symbolickému a formálnímu matematickému jazyku (symboly, vzorce) a rozumí jejich vztahu k přirozenému jazyku	dokáže hledat zdůvodnění určitého tvrzení
	užívá matematické symboly a vzorce	přijme nebo odmítne názory druhých na základě pravdivých nebo nepravdivých důkazů
	používá matematické jednotky, rozumí různým druhům vyjádření matematických objektů, fenoménů a situací a pracuje s nimi, vybírá si vhodné způsoby matematického vyjádření
	sleduje a hodnotí argumentaci, odkrývá hlavní myšlenky argumentace (zvláště důkazy) atd.
	matematicky myslí a uvažuje (užívá matematické způsoby myšlení)
	abstrahuje a zevšeobecňuje, matematicky modeluje (např. analyzuje a vytváří modely), aplikuje existující modely na blízké problémy
	komunikuje o matematice a s použitím matematického jazyka
	užívá pomůcky a prostředky (například informační technologie)
	ví, na jaké otázky může matematika odpovědět
	rozlišuje různé druhy matematického tvrzení (tvrzení a hypotézu atd.)
	rozumí možnostem a omezením daného pojmu nebo konceptu
	rozumí matematickým důkazům
	kriticky uvažuje
	kriticky uvažuje

b) Kompetence v oblasti přírodních věd a technologií pro žáky v období základního vzdělávání
vědomosti	dovednosti	postoje
základní přírodní zákony, principy uplatňující se v technologiích, technologických produktech a procesech	používá technologické prostředky, nástroje a vědecká data k dosažení vytčených cílů a řešení problémů	rozvíjí si kritický pohled na vědu a technologie, včetně etických otázek a otázek bezpečnosti
základní přírodní zákony, principy uplatňující se v technologiích, technologických produktech a procesech

Nahoru

Kompetence v oblasti komunikační a informační technologie pro žáky v období základního vzdělávání
vědomosti	dovednosti	postoje
hlavní funkce počítače (práce s textovým editorem, internet, e-mail, databáze, ukládání informací)	zpracuje velké množství informací a rozliší relevantní a irelevantní informace a dezinformaci, objektivní a subjektivní informace	dokáže pracovat samostatně i v týmu
	komunikuje pomocí e-mailu	usiluje o kritické zhodnocení dostupných informací
	navštěvuje webové stránky, případně je sám tvoří	je si vědomý toho, že větší dostupnost informací musí být vyvážena vyšším etickým a uživatelským standardem (schopnost rozlišit, co je dostupné a co je přípustné)
		je citlivý vůči soukromí druhých

Nahoru

Kompetence „učit se učit“ (kompetence k učení) pro žáky v období základního vzdělávání
vědomosti	dovednosti	postoje
vlastní učební strategie: osvědčené metody učení, vlastní schopnosti a dovednosti i slabé stránky	organizuje vlastní učení („time-management“)	má pozitivní postoj k učení jako prostředku obohacování života a činností člověka
orientace v dostupných příležitostech k dalšímu vzdělávání	získává nové znalosti a propojuje je s již osvojenými poznatky	je motivován k učení a věří ve vlastní schopnosti
	učí se samostatně, je vytrvalý	je přizpůsobivý, flexibilní
	koncentruje se na práci a učení	je ochotný pracovat na sobě a dále rozvíjet svoje kompetence
	používá (včetně vlastní produkce) multimediální prostředky	je schopný ujmout se vlastní iniciativy při učení
	kriticky reflektuje obsah a cíl učení
	používá při mluveném projevu vhodné řečové prostředky (intonaci, gesta, mimiku apod.)

Nahoru

Interpersonální, sociální a občanské kompetence pro žáky v období základního vzdělávání
a) Interpersonální a sociální kompetence pro žáky v období základního vzdělávání
vědomosti	dovednosti	postoje
pravidla chování a jednání, která jsou společností přijímána a vyžadována	důvěřuje a je empatický ve vztahu k druhým	má zájem o druhé, respekt k druhým
zdravý životní styl (zdraví, hygiena, výživa)	je tolerantní k názorům a jednání druhých	je schopný kompromisu
	kontroluje vlastní agresivní jednání a násilné nebo sebezničující modely jednání	je bezúhonný, čestný
	je schopný odlišit profesní a osobní život a nepřenášet profesní konflikty do osobního života	jedná asertivně

b) Občanské kompetence pro žáky v období základního vzdělávání
vědomosti	dovednosti	postoje
občanská práva	zná princip voleb a účasti ve volbách	chápe rozdíly mezi hodnotovými systémy různých náboženství nebo etnických skupin a respektuje je
národní jazyk	účastní se aktivit v místních komunitách	je tolerantní vůči hodnotám druhých, respektuje jejich soukromí a je schopný vystoupit proti antisociálnímu jednání
ústava země, ve které žije	dokáže účinně komunikovat s veřejnými institucemi	pociťuje sounáležitost s místem, kde žije, se svou zemí a se světem
činnost institucí, které dělají politická rozhodnutí na místní, regionální, národní, evropské a mezinárodní úrovni	jedná solidárně, dává najevo zájem o problémy místní nebo širší komunity, ve které žije, a pomáhá je řešit	podporuje různorodost a soudržnost ve společnosti
sousedské země v Evropě		je ochotný zapojit se do rozhodovacích procesů ve své komunitě
hlavní osobnosti v místní samosprávě a vládě, politické strany a jejich programy		je schopný nasadit se dobrovolně v určité činnosti pro společnost a účastnit se občanských aktivit
hlavní události, trendy a změny na národní, evropské a světové úrovni
principy demokracie, aktivního občanství a typy vlád

Nahoru

Podnikatelské dovednosti pro žáky v období základního vzdělávání
vědomosti	dovednosti	postoje
orientace ve spektru příležitostí, které může využít k vlastnímu rozvoji v oblasti profesních aktivit	plánuje, organizuje, analyzuje a hodnotí vlastní činnosti	jedná iniciativě
	dokáže řídit a zrealizovat společný projekt	má pozitivní postoj ke změnám a inovacím
	spolupracuje v týmu a pracuje flexibilně	je ochotný hledat a nacházet oblasti, ve kterých bude moci uplatnit celé spektrum svých podnikatelských dovedností – doma, v práci, ve společnosti
	dokáže identifikovat vlastní silné a slabé stránky
	jedná aktivně, vnímá pozitivně změny a reaguje na ně (schopnost adaptace)
	dokáže odhadnout riziko a vzít na sebe riziko tehdy, kdy je to vhodné

Nahoru

Kulturní rozhled pro žáky v období základního vzdělávání
vědomosti	dovednosti	postoje
základní projevy umění a kultury, včetně lidové kultury	diskutuje o širokém spektru témat patřících do okruh kultury – v oblasti literatury, hudby, filmu, výrazového umění, sochařství, fotografie, designu, módy, televize, architektury, urbanizace, úpravy krajiny, národního dědictví, stolování a jazyka	má silný smysl pro identitu a zároveň respektuje různost
příklady tvůrčích výrazových prostředků, jejich zvyklosti a historický vývoj	porovnává své tvůrčí a výrazové projevy s jinými	kultivuje své estetické vnímání, které je základem pro udržení zájmu o kulturní život a účast v něm
		vnímá vývoj všeobecně líbivého vkusu
		má pozitivní postoj ke všem formám kulturních projevů

Zdroj:

- Lucie Hučínová - www.vuppraha.cz - Klíčové kompetence - 2005
- European Commission: Second Report on the activities of the Working Group on Basic Skills, Foreign Language Teaching and Entrepreneurship. June 2003.
Nahoru

Ing. Vít Beran, Mgr. Jitka Vinklerová - FZŠ Táborská © srpen, 2005

Zpět na Obsah Školního vzdělávacího programu ŠKOLA POROZUMĚNÍ